24 C 326/2021-28 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 3 811 Kč s příslušenstvím jako neuhrazené kupní ceny za koncové zařízení podle kupní smlouvy, jež byla součástí smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené účastníky dne [datum]. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu na poskytování služeb [číslo] jíž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací (internetové připojení) a žalovaná se zavázala zakoupit koncové zařízení specifikované v předávacím protokolu. Přílohami smlouvy byly servisní protokol, sdělení pro spotřebitele a všeobecné podmínky poskytování služby. Ke smlouvě byl sjednán dodatek [číslo] dne [datum], který upravuje poskytnutí slevy žalované. Podle servisního protokolu ze dne [datum] předala žalobkyně žalované koncové zařízení, které se skládalo z kabelu v délce 10 m za cenu 180 Kč, zařízení [anonymizováno] 16 za cenu 2 178 Kč a napájení 240 za cenu 242 Kč; dále žalobkyně vyúčtovala žalované v souvislosti s montáží uvedeného zařízení cestovné za 45 km ve výši 545 Kč, 1 hodinu cesty za 121 Kč a 1 hodinu montáže za 545 Kč, tj. celkem 3 811 Kč. Žalovaná podpisem protokolu potvrdila převzetí koncového zařízení ve funkčním a nepoškozeném stavu. Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], vyúčtovala žalobkyně žalované částku 3 811 Kč podle předávacího protokolu. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované e-mail, kterým ji vyzvala k úhradě dlužné částky. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, jíž byla žalovaná vyzvána k úhradě svého dluhu do 30. 6. 2020. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) jako nárok na zaplacení kupní ceny z platně uzavřené kupní smlouvy. Žalobkyně doložila, že se žalovaná zavázala k úhradě kupní ceny za koncové zařízení, které od žalobkyně převzala. Žalovaná v řízení netvrdila, že svůj dluh uhradila, případně že tento dluh vůbec nevznikl nebo že zanikl jinak. Soud proto žalobkyni vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 811 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu podle § 1968 věty první o. z., náleží ji i úrok z prodlení podle § 1970 o. z. z přisouzené částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo] tj. od 11. 2. 2020, do zaplacení. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 3 811 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.