4 C 22/2022-30 — Okresní soud v Jihlavě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 1 323 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná neuhradila pojistné ve výši 1 323 Kč, ačkoliv jí byla ze strany žalobkyně zaslána výzva. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav. Účastníci spolu uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s počátkem pojištění dne 6. 3. 2021. Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit čtvrtletní pojistné ve výši 1 323 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly pojistné podmínky a sazebník poplatků, které byla žalovaná povinna uhradit. Žalovaná neuhradila pojistné ke dni 6. 6. 2021, a to ani přes upomínky žalobkyně. Dnem 5. 9. 2021 proto došlo k zániku pojistné smlouvy a za období od 6. 6. 2021 do 5. 9. 2021 dluží žalovaná žalobkyni částku 1 323 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani k předžalobní upomínce ze dne 11. 10. 2021. Soud posoudil občanskoprávní závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou pojistnou smlouvu podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by splnila svoji povinnost podle § [číslo] odst. 1 a § 2783 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla hradit žalobkyni sjednané pojistné. Soud proto návrhu v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 323 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně.