4 C 294/2022-68 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 756 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených příspěvku za dobu, po kterou byla tři různá vozidla žalovaného provozována v různých časových obdobích bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav. 3. Žalovaný byl v době od 31. 5. 2020 do 30. 9. 2020 (dále jen„ první nepojištěné období“) a v době od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020 (dále jen„ druhé nepojištěné období“) vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], přičemž v těchto dvou obdobích nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala dne 19. 11. 2020 a dne 10. 5. 2022 dopisem žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů za uvedená nepojištěná období včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za první nepojištěné období v celkové výši 10 878 Kč a za druhé nepojištěné období v celkové výši 8 212 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení jednotlivé výzvy. První výzva byla žalovanému doručena dne 4. 12. 2020, druhá dne 25. 5. 2021 4. Dále soud zjistil, že žalovaný byl v době od 1. 4. 2020 do 31. 8. 2020 (dále jen“ třetí nepojištěné období“) a v době od 6. 11. 2020 do 28. 2. 2021 (dále jen„ čtvrté nepojištěné období“) vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], přičemž ani v těchto obdobích nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala dne 2. 12. 2020 a dne 5. 11. 2021 dopisem žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů za uvedená nepojištěná období včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za třetí nepojištěné období v celkové výši 7 491 Kč a za čtvrté nepojištěné období v celkové výši 5 405 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 17. 12. 2020 a 20. 11. 2021. 5. Dále soud zjistil, že žalovaný byl v době od 6. 5. 2021 do 23. 8. 2021 (dále jen„ páté nepojištěné období“) vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], přičemž v této době nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyzvala dne 18. 10. 2021 dopisem žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů za uvedené nepojištěné období včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 5 470 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 2. 11. 2021. 6. Soud na základně výše uvedeného dospěl k závěru, že žalovaný v rozporu s § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), provozoval vozidla na pozemní komunikaci, aniž měl platně sjednáno pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla. V souladu s § 4 odst. 1 citovaného zákona tak žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku, jehož výše se podle § 4 odst. 3 téhož zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla žalovaným porušována povinnost podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla uvedené v § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Současně podle § 4 odst. 4 téhož zákona žalobkyni náleží náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši stanovené v § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl tudíž povinen za první nepojištěné období uhradit žalobkyni příspěvek odpovídající součinu počtu 123 nepojištěných dní a denní sazby ve výši 86 Kč, za druhé nepojištěné období příspěvek odpovídající součinu počtu 92 nepojištěných dní a denní sazby ve výši 86 K, za třetí nepojištěné období příspěvek odpovídající součinu počtu 153 nepojištěných dní a denní sazby ve výši 47 Kč, za čtvrté nepojištěné období příspěvek odpovídající součinu počtu 115 nepojištěných dní a denní sazby ve výši 47 Kč a za páté nepojištěné období příspěvek odpovídající součinu počtu 110 nepojištěných dní a denní sazby ve výši 47 Kč. Dále je žalovaný povinen zaplatit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každé nepojištěné období; celkem tedy 1 500 Kč Celkem tak dluh žalovaného činí částku 37 756 Kč. Jelikož žalovaný soudu neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo po uplynutí šedesátidenní lhůty k plnění uvedené ve výzvách podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 689 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 511 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 756 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinný zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.