4 C 99/2022-52 — Okresní soud v Jihlavě

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 373 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že se žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění vozidla. Žalovaný neuhradil pojistné ve výši 1 073 Kč, ačkoliv mu byla ze strany žalobkyně zaslána výzva. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav. Účastníci spolu uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění vozidla s počátkem pojištění dne 21. 12. 2018. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit roční pojistné ve výši 2 646 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly pojistné podmínky a sazebník poplatků, které byl žalovaný povinen uhradit. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 21. 12. 2020, a to ani přes upomínky žalobkyně. Dnem 17. 5. 2021 proto došlo k zániku pojistné smlouvy a za období od 21. 12. 2020 do 17. 5. 2021 dluží žalovaný žalobkyni částku 1 073 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani k předžalobní upomínce ze dne 10. 6. 2021. Soud posoudil občanskoprávní závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou pojistnou smlouvu podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by splnil svoji povinnost podle § [číslo] odst. 1 a § 2783 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla hradit žalobkyni sjednané pojistné. Soud proto návrhu v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 373 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně.