1 T 60/2023-69 — Okresní soud v Jihlavě

1. Obžalovaný je na základě obžaloby ze dne 12. 4. 2023 stíhán pro zločin podplacení podle § 332 odst. 1, odst. 2 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, (dále jen „tr. zákoníku”). Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o vině obžalovaného tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.2. Obžalovaný se k hlavnímu líčení nedostavil, písemně požádal, aby hlavní líčení bylo konáno v jeho nepřítomnosti. Podle § 207 odst. 2 trestního řádu tak jako důkaz byla čtena jeho výpověď z přípravného řízení, ve které popsal jednání, uvedené ve skutkovém ději výroku o vině tohoto rozsudku, ale s tím, že finanční prostředky nepředával policistovi jako úplatek, ale jako platbu pokuty, kdy podle něj došlo k nedorozumění způsobené neznalostí jazyka.3. Výpověď obžalovaného soud stejně jako obžaloba hodnotí jako zcela účelovou a nepravdivou. Z výpovědí svědků policistů , jméno FO, a , jméno FO, soud zjistil, že okolnosti, za kterých obžalovaný předal částku 300 eur, neodpovídají platbě uložené pokuty. Obžalovaný byl informován, že v hotovosti lze platit pokutu pouze v českých korunách, přičemž částka 300 eur tomu ani z daleka vůbec neodpovídá. Obžalovaný si navíc mohl zjistit kurz české koruny. Také způsob předání potvrzený svědky svědčí o tom, že ze strany obžalovaného šlo o snahu vyhnout se blokaci vozidla, když z jeho jednání bylo zřejmé, že chtěl uvolnit zajišťovací bránu a pokračovat v jízdě. Přitom měl v rukou naprosto srozumitelnou složenku pro platbu prostřednictvím pošty a bylo zřejmé, že dokud policii nepředloží doklad o zaplacení vozidla a dokud nevyřeší zjištěné přetížení svého auta, nebude v jízdě moci pokračovat. Pokud svědek , jméno FO, potvrzuje výpověď obžalovaného, jedná se v případě příbuzenského vztahu o snahu mu pomoci i za cenu nepravdivé výpovědi. Skutkový děj je dále dokládán zajištěnou částkou a dokladem o vážení vozidla obžalovaného a také na místě vystavenou blokovou pokutou. Poté, co soud provedené důkazy zhodnotil jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech, dospěl k závěru, že se obžalovaný dopustil jednání popsaného ve výrokové části tohoto rozsudku, kterým naplnil skutkovou podstatu zločinu podplácení podle § 332 odstavce 1, odstavce 2 písmena b) tr. zákoníku.4. K uvedenému závěru soud dospěl na základě provedených důkazů, ze kterých má za prokázané, že obžalovaný ve shora uvedené době a způsobem sám nabídnul policistovi úplatek s tím, že tak chtěl uvolnit vozidlo, které bylo zajištěno na základě váhou zjištěného protiprávního přetížení, k další jízdě, aniž by na místě uhradil uloženou pokutu, resp. doložil úhradu prostřednictvím předané složenky. Obžalovaný tak sám nabídnul úplatek jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu a spáchal takový čin vůči úřední osobě, kterou policista při výkonu své funkce nepochybně v souladu s trestním zákoníkem je. Soud proto uznal obžalovaného vinným zločinem podplácení podle § 332 odstavce 1, odstavce 2 písmena b) tr. zákoníku.5. Podle § 39 odst. 1 tr. zákoníku při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy; dále přihlédne k chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu. Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele. Konkrétně pak soud přihlédl k tomu, že obžalovaný v současnosti nemá trvalé zaměstnání, v opisu rejstříku trestů nemá žádný záznam, což znamená, že dosud nebyl na území České republiky soudně trestán. Při vyhodnocení dosaženého stupně společenské škodlivosti dospěl soud k závěru, že odpovídajícím je trest odnětí svobody v trvání 16 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání tří roků. Při splnění podmínek ustanovení § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se dále uložil trest propadnutí věci – zajištěné hotovosti ve výši 300 eur.