121 C 12/2022-25 — Okresní soud v Jihlavě

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 113 999 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žalobkyně uvedla, že žalovaná odebírala elektrickou energii bez uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny, a to v místě spotřeby na adrese [obec a číslo], které bylo odpojeno pro neplacení. Žalované byla vyúčtována náhrada škody za neoprávněný odběr elektrické energie včetně činností souvisejících s nápravou závadného stavu, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo]. Žalovaná však na dlužnou částku neuhradil ničeho, přestože byla k úhradě vyzvána. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručována do vlastních rukou postupem dle § 49 občanského soudního řádu na adresu trvalého pobytu. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas a žalovaná se nevyjádřila (§ 115a občanského soudního řádu, 101 odst. 4 občanského soudního řádu). Z protokolu o provedené kontrole odběrného místa [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že v odběrném místě žalované byl téhož dne zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie, konkrétně neoprávněné měřené připojení. Na bezesmluvním měřidle výrobní [číslo] typ TS, rok výroby 2012 byla zjištěna měřená spotřeba, konečný stav VT činil [číslo]. Neoprávněný odběr byl ukončen demontáží elektroměru. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny vyhotoveném [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalované byla za odběr 18 255 kWh v období od ukončení smlouvy dne [datum] (stav elektroměru [číslo]) do odstranění neoprávněného odběru dne [datum] (stav elektroměru [číslo]) vyúčtována částka 90 004,35 Kč a dále vyúčtovány oprávněné náklady za dopravu a administrativní paušál ve výši 4 210 Kč. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalované byla za neoprávněný odběr v období od [datum] do [datum] vyfakturována částka 113 99 Kč (94 214,35 Kč + 19 785,01 Kč DPH), splatná [datum]. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě výzvou ze dne 27. 5. 2022. Na základě zjištění učiněných z listin obsažených ve spise učinil soud závěr o skutkovém stavu. Žalovaná odebírala elektřinu bez řádně uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny. Žalobkyně při kontrole odběrného místa zjistila, že dochází k neoprávněnému odběru, o čemž byl sepsán protokol. Výše neoprávněně odebrané elektřiny byla zjištěna rozdílem mezi stavem elektroměru v okamžiku ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny a stavem elektroměru v okamžiku jeho demontáže. Takto byla odebrána elektrická energie 18 255 kWh. Žalované byla vyúčtována náhrada škody za neoprávněný odběr a náklady s tím související a byla jí vystavena faktura k úhradě neoprávněně odebrané elektrické energie ve výši 113 999 Kč včetně DPH. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho, přestože byla žalobkyní vyzvána. Dle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle § 51 odst. 2, 3 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že žalovaná neoprávněné odebírala elektrickou energii, a to bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny. Žalobkyně jí v souladu s vyhláškou č. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, vyúčtovala vzniklou škodu, včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu. Žalovaná porušila svou povinnost uhradit vyúčtovaný neoprávněný odběr elektřiny a dostala se tak do prodlení s úhradou peněžitého plnění. Soud proto podané žalobě vyhověl, a to jak ohledně jistiny, tak ohledně příslušenství, neboť je zřejmé, že žalovaná se ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o. z.“) dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, když neuhradila řádně a včas dluh vůči žalobkyni. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky ve výši zákonem stanoveného úroku z prodlení (podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), tedy ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro delší lhůtu nebyly shledány důvody. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a úspěšné žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu. Dle § 151 odst. 3 o. s. ř. představují náklady řízení v tomto případě částku 5 700 Kč vynaloženou žalobkyní na zaplacení soudního poplatku a částku 600 Kč za dva úkony paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. za každý úkon částka 300 Kč (návrh ve věci samé, výzva k plnění).