20 C 173/2023-25 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty za nevrácení technického zařízení Set-top box/CA Modul, sériové číslo ACB77TXEACY00GCV, jako smluvní pokuty za nevrácení technického zařízení Set-top box/CA Modul, sériové číslo ACB47DERACY40WVI a jako smluvní pokuty za nevrácení přístupové karty [číslo] karty [číslo] (vše dále jen jako technická zařízení a přístupové karty). Smluvní pokuta za nevrácení technického zařízení činila 5 000 Kč/zaříze a za nevrácení přístupové karty činila 1 500 Kč/přístu karta. Uvedla, že na smluvní pokutu za nevrácení technických zařízení a přístupových karet jí vznikl nárok ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 12. 1. 2021. Žalovaná byla povinna po ukončení smlouvy uvedená technická zařízení a přístupové karty vrátit žalobkyni. Tuto povinnost však porušila, pročež jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu za každý případ porušení smlouvy. Žalovaná byla dne 21. 11. 2022 vyzvána k zaplacení částky 13 000 Kč do 30. 11. 2022. 2. Žalovaná se k věci ani přes výzvu nevyjádřila. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy [číslo] ze dne 12. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaná přijímala od žalobkyně služby elektronických komunikací (televizní vysílání) a pronajala si od ní dvě technická zařízení (set-top box/CA Modul). Pro případ, že žalovaná nevrátí žalobkyni po ukončení poskytování služby tato technická zařízení, zavázala se žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé z nich. Pro případ nevrácení přístupové karty se žalovaná zavázala uhradit částku 1 500 Kč za každou kartu. Součástí smlouvy byly i všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zvláštní podmínky pro službu Telly televize. 4. Z formuláře o provedení soud zjistil, že žalovaná převzala dvě výše uvedená technická zařízení a dvě výše uvedené přístupové karty dne 12. 1. 2021, což potvrdila svým podpisem. Z výzvy k vrácení technického zařízení a k úhradě smluvní pokuty ze dne 10. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k vrácení výše uvedených technických zařízení a dále k úhradě smluvní pokuty ve výši 13 000 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2022 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k vrácení technických zařízení a přístupových karet a rovněž k zaplacení částky 13 000 Kč, a to do 30. 11. 2022. 5. Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. V posuzovaném případě se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu 5 000 Kč za každé technické zařízení a 1 500 Kč za každou přístupovou kartu v případě, že nevrátí příslušné pronajaté technické zařízení nebo přístupovou kartu po skončení poskytování služby. Podle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nezpochybnila, taková situace u obou technických zařízení a obou přístupových karet skutečně nastala. Soud proto žalobkyni vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti dluhu až do zaplacení. Počátek prodlení se odvíjí od odeslání výzvy ze dne 21. 11. 2022. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.