20 C 206/2023-25 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty za nevrácení technických zařízení: 2 x Set-top box/CA Modul (sériová čísla: BI102299GB0027759 a BI02299FC0016645), 2 x přístupová karta (čísla: [číslo] a [číslo]). Uvedla, že na smluvní pokutu za nevrácení technického zařízení jí vznikl nárok ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 6. 9. 2020. Žalovaný byl povinen po ukončení smlouvy uvedená technická zařízení vrátit žalobkyni. Tuto povinnost však porušil, pročež mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu za každý případ porušení smlouvy. Žalovaný byl dne 14. 11. 2022 vyzván k zaplacení částky 13 000 Kč do 30. 11. 2022. 2. Žalovaný se k věci ani přes výzvu nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy [číslo] ze dne 16. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaný přijímal od žalobkyně veřejně dostupné služby elektronických komunikací (televizní vysílání) a pronajal si od ní technické zařízení (2x set-top box/CA Modul a 2x přístupová karta). Pro případ, že žalovaný nevrátí žalobkyni po ukončení poskytování služby tato zařízení, zavázal se žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za set-top box a 1 500 Kč za přístupovou kartu. Součástí smlouvy jsou i všeobecné podmínky a zvláštní podmínky pro služby kombinované televize DIGI TV. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 11. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 13 000 Kč. Z výzvy ze dne 21. 11. 2022 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byla vyzván k úhradě částky 13 000 Kč do 30. 11. 2022. 4. Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. V posuzovaném případě se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu 5 000 Kč v případě nevrácení set-top boxu a 1 500 Kč v případě nevrácení přístupové karty po skončení poskytování služby. Podle tvrzení žalobkyně, které žalovaný nezpochybnil, taková situace skutečně nastala. Soud proto žalobkyni vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti dluhu až do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 070,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (příprava a převzetí zastoupení, podán žaloby) a z částky 150 Kč za jeden úkon podle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 220,50 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.