21 C 309/2023-105 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 12 431,07 Kč s příslušenstvím jako neuhrazeného nepovoleného debetního zůstatku podle smlouvy o účtu č. [bankovní účet] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba] [IČO]). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav. 3. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (nyní [právnická osoba], dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, na základě níž se zavázala poskytovat žalované bankovní služby dle své aktuální nabídky, mimo jiné se zavázala vést pro žalovanou běžný účet. Dle článku [číslo] [anonymizováno] na základě smlouvy o běžném a spořicím účtu přijímá na účet klienta vklady a platby a provádí z účtu, dle klientových pokynů nebo jeho jménem, výplaty a platby. Dle článku [číslo] [anonymizováno] úročí zůstatek na běžném a spořícím účtu úrokovou sazbou uveřejněnou v úrokovém lístku, způsobem stanoveným ve VOP. Dle článku [číslo] pak [anonymizováno] na základě žádosti klienta vydává k běžným účtům debetní karty, jejichž vydání a používání se řídí produktovými podmínkami pro běžné účty, termínované vklady a debetní karty. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] 4. Dle Produktových obchodních podmínek pro běžné účty a přímé bankovnictví [právnická osoba] pro fyzické osoby, podnikatele a právnické osoby článku [číslo] je oprávněn klienta nakládat s peněžními prostředky na běžném účtu do výše disponibilního zůstatku. V případě nepovoleného přečerpání disponibilního zůstatku na běžném účtu je klient povinen výši tohoto nepovoleného přečerpání neprodleně uhradit. Dle úrokového lístku platného od [datum] je nepovolený debetní zůstatek úročen 25 % ročně z nepovoleného debetního zůstatku. Ze Sazebníku soudních poplatků platného od [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] účtovala za dotaz na zůstatek na běžném účtu částku 9 Kč, za upomínku k úhradě dlužné částky 499 Kč, za pojištění karty a osobních věcí základní částku 29 Kč/měsíc. 5. Z výpisu z účtu [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet]. Z těchto výpisů je rovněž patrný pohyb na účtu a účtování jednotlivých poplatků ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž v měsíci listopadu 2019 se žalovaná dostala do debetního zůstatku. Žalovaná čerpala z účtu částku 6 000 Kč a 4 000 Kč dne [datum], přestože neměla na účtu dostatečný zůstatek. Následně se opakovaně dotazovala na zůstatek na účtu a byl jí tak účtován poplatek ve výši 9 Kč za jednotlivé dotazy. Dne [datum] a dne [datum] jí byl naúčtován poplatek ve výši 2 x 499 Kč za poštovní upomínku k zaplacení dlužné částky a poplatek z pojištění karty a osobních věcí základní ve výši 29 Kč v jednotlivém měsíci. Dále jí byl účtován úrok z nepovoleného přečerpání. Ke dni [datum] činil konečný zůstatek na účtu částku - 12 431 Kč a dále již nedošlo na účtu ke změnám. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], oznámení ze dne [datum] četně doručenky, podacího archu České pošty s.p. a potvrzení o zaplacení úplaty vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně. Z dopisu ze dne [datum] a podacího lístku České pošty s.p. má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky. 7. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o finančních službách a smlouva o běžném účtu. Na základě této smlouvy se účastníci dohodli, že právní předchůdkyně žalobkyně povede pro žalovanou účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky, Ceník poplatků a úrokový lístek. Žalovaná byla povinna platit poplatky za služby a udržovat na účtu kladný zůstatek. Současně bylo dohodnuto, že v případě, že na účtu vznikne nepovolený debetní zůstatek, bude tento úročen úrokem ve výši 25 %. Žalovaná neudržovala na účtu dostatek prostředků. V průběhu měsíce listopad vznikl na účtu záporný zůstatek, který se v následujících třech měsících navýšil ještě o poplatky za pojištění karty a osobních věcí základní, zúčtované úroky za nepovolené přečerpání, poplatky za dotazy na zůstatek a za zaslání poštovní upomínky k zaplacení dlužné částky. Ke dni [datum] činil záporný zůstatek na účtu částku 12 431,67 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ke dni [datum] na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná byla dne [datum] vyzvána k úhradě dlužné pohledávky před podáním žaloby. 8. Dle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2664 o.z. s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem. Nevyplývá-li ze zmocnění opak, nezaniká smrtí zmocnitele. 9. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně dostála svému závazku zřídit a vést pro žalovanou účet. V souladu se smlouvou vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na úhradu poplatků. Žalovaná nesplnila svou povinnost udržovat na účtu kladný zůstatek. Dostala se do nepovoleného debetního zůstatku, který přes opakovanou výzvu nevrátila. Žalobkyně prokázala výši i důvody vzniku nepovoleného debetního zůstatku, jakož i výši sjednaného úroku z nepovoleného debetního zůstatku na běžném účtu. Rovněž prokázala, že na ní byla platně pohledávka od původního věřitele postoupena. Žalovaná naproti tomu zůstala nečinná. Netvrdila, a tedy ani neprokazovala, že by nepovolený záporný zůstatek na účtu nevznikl, či že by jej uhradila. Soud proto žalobě vyhověl, a to i v rozsahu žalobkyní požadovaných zákonných úroků z prodlení, neboť žalovaná se dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o.z.). Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 10. O nákladech řízení zcela úspěšné žalobkyně rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když náklady řízení na straně žalobkyně představuje zaplacený a dále náklady právního zastoupení. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“) je sazba mimosmluvní odměny stanovena vždy za 1 úkon právní služby podle tarifní hodnoty. Je-li tarifní hodnota dána částkou předmětu tohoto řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (jak bylo zjištěno ze systému ISAS, obdobná řízení vede žalobkyně např. ve věci sp. zn. EPR [číslo], EPR [číslo], EPR [číslo] atd.) a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšující 50.000 Kč, činí odměna za jeden úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 30 000 Kč do 50 000 Kč Kč částku 200 Kč (§ 14b odst. 1, bod 3. a.t.). Právní zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby – převzetí a přípravu právního zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání a podání žaloby. Za tyto úkony mu náleží odměna v úhrnné výši 900 Kč (3 x 300) s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč za úkon, tj. ve výši 300 Kč celkem (§ 14b odst. 5 písm. b) a.t.). Odměna a paušální náhrada nákladů se pak zvyšují o náhradu za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 občanského soudního řádu ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy náklady řízení 2 252 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit žalobkyni k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] jako advokáta žalobkyně.