8 C 202/2023-22 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 068,22 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 26. 5. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na částku 15 000 Kč, přičemž celá částka úvěru byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s částkou ve výši 12 888 Kč, která představuje úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Žalovaná se zavázal uhradit 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná svou povinnost splnila pouze částečně, když uhradila částku 5 992 Kč. Celý závazek byl splatný do 26. 7. 2022. V důsledku prodlení žalované právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou žalobkyně požaduje ve výši 2 074,85 Kč za období od 27. 7. 2022 do 15. 1. 2023 Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s rámcovou smlouvou ze dne 4. 4. 2022 pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaná na pohledávku neuhradila ničeho. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Právní osobnost žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku. 4. Z listiny označené jako„ smlouva o úvěru [číslo]“ soud zjistil, že byla dne 26. 5. 2021 podepsána zástupcem právní předchůdkyně žalobkyně a žalovanou. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč; celkem tedy měla žalovaná uhradit částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od data podpisu smlouvy a každá následující splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Dle smlouvy měl být úvěr úročen úrokem ve výši 15 % ročně a při prodlení s úhradou plateb byla žalovaná povinna hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně ze splatné neuhrazené částky za každý den prodlení. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že celý úvěr jí byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smlouvy byl předpis splátek. 5. Dle žádosti o úvěr ze dne 26. 5. 2021 byla žalovaná od 10. 2. 2021 zaměstnána v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou do 10. 2. 2024. Její mzda činila 14 500 Kč a dle zatržené možnosti byla doložena výplatní páskou a pracovní smlouvou. Žalovaná současně uvedla, že má měsíční výdaje na bydlení a energie ve výši 1 500 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 1 500 Kč a na splátky stávajících půjček 1 992 Kč. Žalovaná dále uvedla, že bydlí ve vlastní nemovitosti, je vdaná a nemá žádné vyživované dítě do 26 let. 6. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023, která byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena k rámcové smlouvě ze dne 4. 4. 2022 ve znění dodatku ze dne 1. 2. 2023, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně portfolio řádně uhradila. Toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 9. 2. 2023, který byl podán k poštovní přepravě dne 10. 2. 2023. 7. Předžalobní výzvou ze dne 24. 5. 2023 odeslanou poštovního podacího archu dne 29. 5. 2023 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 2. 6. 2023. 8. Po zhodnocení provedených důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě písemně uzavřené smlouvy v hotovosti 15 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Dle nesporovaného tvrzení žalobkyně pak žalovaná uhradila 5 992 Kč. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni. Další částky žalovaná neuhradila, proto byla následně vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 2. 6. 2023. 9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Žalovaná při uzavírání smlouvy nevystupovala jako podnikatel. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Žalobkyně nepředložila žádné důkazy, kterými by mělo být prokázáno, že její právní předchůdkyně aktivně ověřovala příjmy a výdaje žalované. Realizace ověření nevyplývá ani z prostého zaškrtnutí kolonek v žádosti o úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně se tedy schopností žalované splácet poskytnutý úvěr zcela zjevně nezabývala dostatečně důkladně, neboť výše výdajů (a konečně ani příjmů) nebyla nijak blíže ověřena. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. Soud proto uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích majetkových poměrů. 12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíž