24 C 292/2023-38 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 20 320,72 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , reg. č. , tel. číslo, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně) pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žádost o úvěr, schválila ji a vydala žalovanému platební kartu s možností čerpání finančních prostředků do výše 20 000 Kč. Žalovaný byl o akceptaci žádosti a poskytnutí úvěrového rámce písemně vyrozuměn. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 5 % z čerpané výše úvěru, nejméně však 500 Kč, spolu s úrokem ve výši 23,76 % ročně. Celkem žalovaný vyčerpal částku 23 993,24 Kč, z níž 22 454,24 Kč tvoří vyčerpaná jistina a 1 539 Kč související poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným a nahlédnutím do dostupných registrů. Žalovaný nehradil řádně a včas splátky úvěru, celkem uhradil pouze částku 6 500 Kč, proto právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a ke dni , datum, prohlásila úvěr za splatný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. V důsledku prodlení žalovaného vznikl právní předchůdkyni žalobkyně i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky denně. Žalovaná částka zahrnuje dlužnou jistinu úvěru ve výši 20 108,39 Kč a smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, ve výši 212,33 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, nedatovaném dokumentu nazvaném „Žádost/Smlouva o klasickém úvěru č. , hodnota, , Žádost/Smlouva o revolvingovém úvěru“ je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako „banka“ a žalovaný jako „klient“ a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem a adresou trvalého pobytu. Dokument není žalovaným podepsán. Ve smlouvě je uvedena výše úvěrového rámce 20 000 Kč, počet splátek má záviset na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad klienta, celková výše měsíční splátky činí minimálně 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, datum splatnosti je 17. den v měsíci, úroková sazba činí 23,76 % měsíčně a měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů činí 50 Kč, smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč. V části II. Údaje pro posouzení žádosti o klasický a revolvingový úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí jako nájemník, nemá jiné vyživovací povinnosti, je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 19 935 Kč, celkové náklady jeho domácnosti činí 6 000 Kč a jeho finanční závazky činí 766 Kč. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z dopisu žalovanému ze dne , datum, soud zjistil parametry poskytovaného úvěru.4. Z platební historie úvěrového účtu č. , hodnota, soud zjistil, že v období od , datum, do , datum, vyčerpal žalovaný z úvěrového rámce celkem 22 454,24 Kč, že mu byly naúčtovány poplatky ve výši 1 539 Kč a že na splátkách úvěru uhradil celkem částku 6 500 Kč. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že vzhledem k prodlení žalovaného se splácením úvěru právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy o úvěru odstoupila a úvěr se stal ke dni , datum, splatným. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z dopisu žalobkyně z téhož dne soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a že jej žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky 22 502,18 Kč do , datum, ; podle podacího archu byly tyto listiny odeslány žalovanému dne , datum, . Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a z podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nesplaceného úvěru s příslušenstvím do 11. 4. 2023., právnická osoba, nadbytečnost soud neprovedl důkaz potvrzením o připsání úplaty za postoupení pohledávek.6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla uzavřít s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a v níž se měl žalovaný zavázat splácet poskytnutou částku spolu s úrokem a souvisejícími poplatky formou pravidelných měsíčních splátek. Pro případ prodlení žalovaného si měli smluvní strany ujednat povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. Předmětnou smlouvu měl žalovaný uzavřít elektronicky. Úvěruschopnost žalovaného posoudila právní předchůdkyně žalobkyně nahlédnutím do dostupných registrů a na základě údajů poskytnutých žalovaným. Žalovaný vyčerpal celkem 22 454,24 Kč a uhradil celkem 6 500 Kč. Jelikož žalovaný neplnil své smluvní povinnosti, právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a úvěr se stal okamžitě splatným. Poté byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu.7. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předch