4 C 459/2023-56 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 81 736,74 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 11. 11. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v úvěrové smlouvě. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,76% z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná načerpala částku ve výši 88 385,77 Kč. Žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila celkem částku ve výši 59 616 Kč. Žalovaná přes výzvu žalobkyně dlužnou částku neuhradila, ta dne 19. 6. 2023 přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalovaná dluh neuhradila ani následně na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně tak po žalované požaduje částku 79 636,74 Kč jako jistinu, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč a dále pak kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 15 728,36 Kč, úrok ve výši 27, 88% p. a. od 19. 9. 2023 do zaplacení z částky 79 636,74 Kč, zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši ke dni sepsání žalovy ve výši 2 577,10 Kč, zákonný úrok z prodlení od 19. 9. 2023 do zaplacené z částky 81 736,74 Kč. Podáním ze dne 27. 6. 2024 žalobkyně doplnila, že bonitu žalované prověřovala za použití statistického modelu, který přihlíží k příjmům a výdajům žadatelky o úvěr, a nahlédnutím do příslušných databází.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z dokumentu označeného jako flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota, ze dne 11. 11. 2020 bylo zjištěno, že v tomto je žalovaná jako klient identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, doručovací adresou a e-mailovou adresou. Číslo bankovního účtu, na nějž měl být úvěr poskytnut, je dle smlouvy 3055600023/0800. Výše úvěrového rámce činila 80 000 Kč, roční úroková sazba činila 27,88%. Celková splatná částka byla tedy 92 081 Kč. Pro případ prodlení s placením úvěru si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč, po zesplatnění 10 % z nezaplacené jistiny a úroků, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Dle úvěrových podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy může ke zesplatnění úvěru dojít v případě prodlení se zaplacením 2 splátek nebo nezaplacení splátky po dobu delší než 3 měsíce. Smlouva neobsahuje žádný podpis žalované, pouze u jejího jména v závěru dokumentu je uveden kód 033738.4. Dle potvrzení o provedení ověření bonity klienta byla úvěruschopnost žalované prověřena v databázích , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Z tabulky pro výpočet , Anonymizováno, vyplývá, že žalovaná uvedla příjem ve výši 20 000 Kč, k příjmu ostatní členů domácnosti uvedla, že příjem je 30 000 Kč. Životní minimum členů domácnosti bylo určeno částkou 3 860 Kč, žalovaná dále v době prověření splácela částku 7 176 Kč na jiné úvěry. Výdaje na bydlení byly určeny částkou 5 202 Kč. Po započítání splátky úvěru ve výši 2 208 Kč tak činilo zbývající , Anonymizováno, domácnosti žalované 31 554 Kč. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaná má aktivní jeden další úvěr. Dalších 11 splátkových úvěrů se jménem žalované je již ukončeno.5. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalobkyně poskytla žalované částku 80 000 Kč, žalovaná na svůj dluh uhradila 59 616 Kč, dále již neuhradila ničeho a byla ji předepsána smluvní pokuta ve výši 3 000 Kč a náklady za vymáhání ve výši 1 500 Kč.6. K úhradě celého zesplatněného dluhu ve výši 91 957, 73 Kč byla žalovaná vyzvána upomínkou ze dne 19. 6. 2023. Předžalobní výzvou ze dne 13. 7. 2023, která byla dle poštovního podacího archu podána k přepravě dne 14. 9. 2023, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky do 20. 7. 2023.7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 11. 1. 2020 poskytla žalobkyně žalované v rámci revolvingového úvěru částku ve výši 80 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v úvěrové smlouvě. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2, 76% z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná dlužnou částku ani po výzvách neuhradila, došlo tedy ke zesplatnění celého úvěru. Dne 13. 7. 2023 tak byla vyzvána předžalobní výzvou k zaplacení částky 93 753,54 Kč do 20. 7. 2023.8. Soud postupoval v souladu s recentní judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č.j. 28 Co 221/2020-205) jakožto soudu nadřízeného, dle kterého je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost. Dojde-li totiž soud k závěru, že úvěrová instituce nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka, potom není třeba se zabývat zachováním formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 104 a § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, upravujícími negativní důsledky pro poskytovatele spotřebitelského úvěru, které se již ovšem neprojeví. Zdejší soud proto v prvé řadě přistoupil k posouzení, zda žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalované.9. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnilyli obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatelka (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr mě