4 C 463/2023-46 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky celkem 135 548 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 26. 1. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 41 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Dále uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dne 18. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě ze dne 26. 1. 2020 zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou zápůjčku ve 24 měsíčních splátkách společně s poplatkem ve výši 40 153 Kč, který byl tvořen kapitalizovaným úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 089 Kč a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 16 064 Kč; dohodnutá úroková sazba činila v případě první smlouvy 24,57% ročně. Žalovaná se ve smlouvě ze dne 18. 10. 2019 zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou zápůjčku ve 24 měsíčních splátkách společně s poplatkem ve výši 30 762 Kč, který byl tvořen kapitalizovaným úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 20 500 Kč a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 10 262 Kč; dohodnutá úroková sazba činila v případě druhé smlouvy výši 25,23 % ročně. K posouzení úvěruschopnosti žalované byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovanou poskytnuté údaje v zákaznické kartě. Žalovaná svůj dluh řádně a včas nehradila-do podání žaloby na svůj dluh plnila pouze z části. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku ve výši 9 850 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 14. 12. 2022, s účinností od 16. 12. 2022 postoupila pohledávky za žalovanou v dosud neuhrazené výši žalobkyni.2. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 26. 1. 2020 soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 41 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 40 153 Kč, který byl tvořen kapitalizovaným úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 089 Kč a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 16 064 Kč, to vše ve 24 měsíčních splátkách. Ve smlouvě žalovaná svým podpisem potvrdila, že zapůjčenou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 18. 10. 2019 soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 30 762 Kč, který byl tvořen kapitalizovaným úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 20 500 Kč a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 10 262 Kč, to vše ve 24 měsíčních splátkách. Ve smlouvě žalovaná svým podpisem potvrdila, že zapůjčenou částku převzala v hotovosti při uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky.4. Ze zákaznických karet právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že totožnost žalované byla ověřena občanským průkazem. Dále z nich bylo zjištěno, že příjem žalované v roce 2019 činil 17 630 Kč a v roce 2020 činil 15 908 Kč. Celkový příjem domácnosti žalované byl v roce 2019 ve výši 38 630 Kč a v roce 2020 ve výši 38 908 Kč. V roce 2019 neměla žalovaná žádné výdaje na ostatní splátky, v roce 2020 činila splátka na ostatní splátky částku 2 600 Kč. Odhadované výdaje byly v roce 2019 i 2020 shodně 3 000 Kč. V části nazvané ověřené dokumenty právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla v obou případech možnost pracovní smlouva a výplatní pásky.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 a z podacího lístku vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek na žalobkyni a požádala o uhrazení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy.6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované celkem částku 71 000 Kč, kterou si žalovaná převzala vždy v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala dlužné částky vrátit ve splátkách spolu s celkovým poplatkem v celkové výši 70 915 Kč (40 153 + 30 762 Kč), který byl tvořen kapitalizovaným úrokem a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru. Při uzavírání smluv o úvěru ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalované a žalovaná jí sdělila své příjmy, výdaje. Podle zaškrtnutých políček v kartě zákazníka měla být k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou využita pouze pracovní smlouva a výplatní pásky. Ty však žalobkyně soudu nepředložila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhů před podáním žaloby. Do podání žaloby žalovaná uhradila na svůj dluh z uvedených smluv celkem částku 9 850 Kč.7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Soud proto postupoval v souladu s recentní judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č.j. , spisová značka, ) jakožto soudu nadřízeného, dle kterého je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost. Dojde-li totiž soud k závěru, že úvěrová instituce nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost dlužníka, potom není třeba se zabývat zachováním formy této smlouvy v elektronické podobě podle § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 104 a § 110 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, upravujícími negativní důsledky pro poskytovatele spotřebitelského úvěru, které se již ovšem neprojeví. Zdejší soud proto v prvé řadě přistoupil k posouzení, zda žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného.8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je pot