4 C 354/2025-34 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazených plateb za dodávku zemního plynu, které byl žalovaný povinen žalobkyni hradit žalobkyni jako dodavateli plynu poslední instance po původním dodavateli společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně informovala žalovaného o tom, že původní dodavatel , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . pozbyl oprávnění dodávat žalovanému plyn. Protože si žalovaný nového dodavatele nezvolil, stala se dodavatelem plynu žalobkyně. Žalobkyně žalovaného informovala o aktuálním ceníku a oznámila mu plán záloh a plateb pro budoucí období. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách, a to za období od 17. 10. 2021 do 3. 1. 2022 fakturou č. , hodnota, vystavenou 16. 1. 2022 splatnou dne 7. 2. 2022 znějící na částku 21 922,62 Kč. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil.Podle ustanovení § 12a zákona č. 458/2000 Sb. se žalobkyně stala dodavatelem plynu poslední instance.Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.Podle ustanovení § 544 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako dodavatel plynu poslední instance splnila svou povinnost a žalovanému dodávala plyn včetně souvisejících služeb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně žalobkyni uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu, k čemuž byl povinen. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 33/2010 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2088 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 878 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 922,62 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby(příprava a převzetí zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 000 Kč ve výši 210 Kč. K vyčíslení odměny a režijního paušálu podle § 14b a. t. je nutné uvést, že daný návrh se s výjimkou tvrzení o dodávkách plynu v režimu poslední instance zvlášť nelišil od četných návrhů žalobkyně odůvodněných uzavřenou smlouvou. Soud proto i tento návrh považoval za návrh na ustáleném vzoru.