104 C 20/2025-100 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 86 157 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela dne 17. 5. 2023 se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, a žalovanému poskytla částku ve výši 50 000 Kč v ten samý den. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 83,56 % ročně v 48 měsíčních splátkách ve výši 4 131 Kč. Smlouva byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaný zaplatil částku 12 393 Kč. Žalovaný nicméně nehradil dohodnuté splátky řádně a včas. V důsledku opožděného hrazení splátek žalovaným žalobkyně zesplatnila zbývající část úvěru. V souladu se smlouvou tak žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení jistoty s přirostlými úroky ve výši 59 851,50 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 996 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové jistiny za každý den prodlení do, tj. 59 851,50 Kč, a úrok z prodlení z dlužné jistiny od 30. 1. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy se zabývala schopností žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splatit výpisy z databází SOLUS a NRKI, insolvenčního rejstříku a dále na základě informací získaných od žalovaného. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.2. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2023 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 19. 5. 2023, který obsahuje také splátkový kalendář, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 4 131 Kč, splatnými vždy do každého 22. dne v měsíci. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, byla sjednána ve výši 174 000 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 83,56 %, která byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V článku 2. smlouvy bylo uvedeno, že úroky se počítají jako nominální úroková míra, když v každém kalendářním měsíci se bere v potaz, že každý kalendářní rok má 12 stejných období s tím, že délka každého roku je 365 dnů. Dále bylo sjednáno, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté přirůstá nadále pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady s tím, že se strany dohodly, že žalobkyně je oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit, uvedené v části A) smlouvy, tj. 208 800 Kč. V článku 6. smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalovaného, když v bodě 1. bylo dohodnuto, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v případě, že se dostane do prodlení s její úhradou v délce větší než 30 dnů. Souhrn veškerých takto stanovených pokut činí maximálně 2 999 Kč za kalendářní rok. Dále vzniká žalobkyni právo na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč u každé splátky, s níž se dostal do prodlení o více než 15 dní. V článku 6.3 bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů. Dle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru. Předsmluvní formulář ze dne 17. 5. 2023 obsahuje shodné informace jako smlouva. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu (fotokopie občanského průkazu). Výpisem z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 50 000 Kč dne 17. 5. 2023.3. Formulářem Hodnocení klienta, výpisem z nebankovního registru klientských informací, výpisem záznamů z registru SOLUS a formulářem Prohlášení klienta a výpisem transakcí z účtu žalovaného žalobkyně prokazovala, že postupovala v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a že prověřovala před uzavření smlouvy o úvěru schopnost žalovaného dlužnou částku splácet. Z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 25 100 Kč a měsíčními výdaji 10 591 Kč. Žalovaný uvedl, že má výdaj na splátky u žalobkyně ve výši 1 751 Kč. Oproti tomu z lustrace v registru NRKI vyplynulo, že žalovaný žádal o úvěr či zápůjčku u 8 společností a je zatížen dluhem ve výši 199 634 Kč, přičemž minimálně jeden dluh byl po splatnosti. Žalobkyně dále doložila lustraci žalovaného v systému SOLUS, nicméně ani u jedné lustrace není uveden příznak, jak posouzení žalovaného dopadlo.4. Dle karty klienta žalovaný uhradil celkem částku ve výši 12 393 Kč. Žalobkyně sice předložila řadu výzev, kterými žalovaného upozornila na nezaplacení dílčích splátek, resp. ho následně vyzvala k úhradě celého dluh. K těmto výzvám žalobkyně však nebyl ani v jednom případě předložen podací lístek či jiný doklad o skutečném odeslání žalovanému. Oproti tomu žalobkyně prokázala, že žalovaný byl k zaplacení žalované částky vyzván předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 13. 5. 2024. Odeslání této výzvy bylo prokázáno poštovním podacím archem datovaným téhož dne.5. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.9. Na základě provedeného dokazování a s přih