12 C 385/2022-178 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala, aby soud do jejího výlučného vlastnictví přikázal nemovité věci zapsané na listu vlastnictví číslo , hodnota, zapsané v katastru nemovitostí vedeném , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , a to pozemek parcelní číslo , hodnota, , jehož součástí je stavba číslo popisné 5, pozemek parcelní číslo , hodnota, , pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, /1, pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, /2, pozemek parcelní číslo , hodnota, , pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, /2, pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, /4, pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, a pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, .2. Žalobkyně tvrdí, že do společného jmění manželů patří zejména nemovité věci zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, , a to pozemek p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 5, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /1, pozemek p. č. , Anonymizováno, /2, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /2, pozemek p. č. , Anonymizováno, /4, pozemek p. č. , Anonymizováno, /5, pozemek p. č. , Anonymizováno, /12. Shora popsané nemovitosti nechala ocenit soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který došel k závěru o částce , částka, .3. Dále žalobkyně tvrdí, že dům od rozvodu užívá ona, když žalovaný v něm přespal asi dvakrát od data nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Předtím žalovaný dům navštěvoval denně, jelikož v něm měl psa, kterého však odvezl v dubnu 2022. Žalovaný bydlí u své přítelkyně v , adresa, , přičemž žalobkyně jiné bydlení k dispozici nemá, o dům se stará a má zájem o jeho získání do výlučného vlastnictví.4. Žalovaný tvrdí, že do společného jmění manželů patří vedle nemovitostí popsaných žalobkyní rovněž bytová jednotka č. , Anonymizováno, /63 a podíl na společných částech domu v rozsahu , Anonymizováno, /10919, zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, nacházejícím se na pozemku p. č. , Anonymizováno, 85 vedený na LV č. , hodnota, .5. Dále žalovaný tvrdí, že o žalobkyní popsaný rodinný dům má zájem, přičemž důvody, pro které jej opustil se vztahují k chování žalobkyně a není z nich tedy možné dovozovat, že by dům měl připadnout žalobkyni. Žalovaný zpochybňuje tvrzení žalobkyně, že ta nemá jiné bydlení, neboť jím popsaný byt v , adresa, je zápisem v katastru nemovitostí veden na manželku, byť je dle názoru žalovaného součástí SJM. Tento svůj názor opřel žalovaný mimo jiné o odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, .6. Na to žalobkyně reagovala tvrzením, že předmětný byt je v jejím výlučném vlastnictví, přičemž se jedná o věc, která již byla rozhodnuta rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , rozsudkem Městského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , usnesením Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , a usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 156/22, ze dne , datum, . Při prvním jednání ve věci pak žalovaný prohlásil, že na své procesní obraně spočívající v tvrzení, že byt je součástí společného jmění manželů, netrvá.7. Soud ve věci provedl dokazování rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , z něhož zjistil, že účastníci řízení jsou bývalí manželé a že rozsudek nabyl právní moci dne , datum, ; výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, , z něhož zjistil, že do společného jmění účastníků patří pozemek p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 5, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /1, pozemek p. č. , Anonymizováno, /2, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /2, pozemek p. č. , Anonymizováno, /4, pozemek p. č. , Anonymizováno, /5 a pozemek p. č. , Anonymizováno, /12; dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, ke znaleckému posudku zpracovanému , tituly před jménem, , jméno FO, , z něhož soud zjistil, že podle znalce obvyklá cena shora uvedených nemovitých věcí v , adresa, činí , částka, ; znaleckým posudkem č. , hodnota, -19/2024 ze dne , datum, zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , z něhož soud zjistil, že podle znalce obvyklá cena shora uvedených nemovitých věcí v , adresa, činí , částka, ; znaleckým posudkem č. , hodnota, -16_2025 ze dne , datum, zpracovaným , jméno FO, , z něhož soud zjistil, že obvyklá cena shora uvedených nemovitých věcí v , adresa, činí , částka, a že soubor věcí nelze reálně rozdělit; výpisem z účtu č. , č. účtu, vedeném na jméno žalobkyně, z něhož soud zjistil, že žalobkyně disponuje dostatečnou částkou k vyplacení vypořádacího podílu žalovanému; potvrzením o výši zůstatku na účtu č. , č. účtu, vedeném na jméno žalovaného, z něhož soud zjistil, že žalovaný disponuje dostatečnou částkou k vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni.8. Dále soud provedl dokazování účastnickými výpověďmi žalobkyně a žalovaného, z nichž zjišťoval další okolnosti k rozhodnutí o tom, kterému z účastníků má být soubor nemovitých věcí v , adresa, přikázán za finanční náhradu do vlastnictví. Soud z výslechů zjistil zhruba stejnou kvalitu i důvodnost zájmu o přikázání nemovitostí do vlastnictví u obou účastníků. Rozdílovou skutečností tedy bylo zjištění z výslechu žalobkyně, že byla ve volebním období 2006–2010 místostarostkou obce , adresa, . Z výslechu žalovaného soud naopak nezjistil žádnou skutečnost, která by toto vyvažovala.9. Soud k důkazu provedl rovněž místní ohledání dne , datum, , při němž zjistil charakter stavení a jeho umístění na pozemku, včetně případného záměru dělení pozemků a stavebních záměrů žalovaného po takovém rozdělení. Soud dělení vyhodnotil jako nevhodné, neboť případně vzniklá stavba žalovaného by se tyčila nad pozemkem žalobkyně a fakticky by znamenala, že veškeré dění na pozemcích žalobkyně by bylo nebo mohlo být pod stálým dohledem žalovaného.10. Soud důkazy hodnotil jednotlivě, ve vzájemné souvislosti a za zjištěný má následující skutkový stav věci: Žalovaní byli manželé, přičemž jejich manželství skončilo rozvodem ke dni , datum, . Ve společném jmění účastníků jsou pozemek p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 5, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /1, pozemek p. č. 31, Anonymizováno, 2, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, 2, pozemek p. č. , Anonymizováno, /4, pozemek p. č. , Anonymizováno, /5 a pozemek p. č. , Anonymizováno, /12, přičemž je nelze reálně rozdělit. V domě a obci po rozvodu žije žalobkyně, zatímco žalovaný se zdržuje u své přítelkyně v , adresa, dojíždí pracovat na louce. Žalobkyně a žalovaný jsou nebo byli přiměřeně aktivní i v životě v obci z hlediska místních vazeb, žalobkyně byla místostarostkou obce v letech 2006–2010. Oba účastníci jsou dostatečně solventní k vyplacení vypořádacího podílu druhému z nich.11. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.12. Podle § 712 občanského zákoníku platí, že není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví.13. Podle § 736 občanského zákoníku platí, že je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.14. Podle § 1143 občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.15. Podle § 1147 občanského zákoníku platí, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.16. Soud věc právně posoudil tak, že soubor nemovitých věcí ve společném jmění manželů nelze dobře rozdělit a je tedy na místě jej za náhradu přikázat jednomu z účastníků. Protože o přikázání věcí projevili zájem oba účastníci, posuzoval soud, který z nich má důležitější zájem na přikázání věcí do výlučného vlastnictví. Jelikož předpoklad solventnosti splňovali oba účastníci a důležité důvody pro přikázání bylo možno shledat též na obou stranách ve zhruba podobné kvalitě, vyhodnotil soud jako konečný rozdíl někdejší angažmá žalobkyně v místní samosprávě.17. V závěr