3 C 52/2026-13 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 21 668,66 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 13. 3. 2024 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, na jejímž základě žalovanému dodala v období od 14. 3. 2024 do 10. 2. 2025 elektřinu ve sjednaném objemu, kterou mu následně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne 13. 2. 2025 částkou ve výši 11 112,79 Kč, avšak žalovaný ji neuhradil. Na základě téže smlouvy pak žalobkyně dodala žalovanému v období od 11. 2. 2025 do 30. 6. 2025 elektřinu, kterou mu vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne 3. 7. 2025, a to částkou ve výši 10 555,87 Kč. Ani tuto částku žalovaný neuhradil. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení celkové částky 21 668,66 Kč s úroky z prodlení od data splatnosti obou faktur.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí ze dne 13. 3. 2024 soud zjistil, že se v ní žalobkyně zavázala dodávat žalovanému jako zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno, na vlastní účet a v potřebném rozsahu související služby v elektroenergetice. Odběrné místo bylo na adrese , adresa, , přičemž smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Smlouva obsahuje dále závazek žalovaného zaplatit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a cenu za související služby v elektroenergetice. Řádnou fakturou za elektřinu č. , hodnota, ze dne 13. 2. 2025 žalobkyně fakturovala žalovanému částku 11 112,79 Kč za elektřinu dodanou do sjednaného odběrného místa v období od 14. 3. 2024 do 10. 2. 2025. Splatnost faktury nastala dne 27. 2. 2025. Mimořádnou fakturou za elektřinu č. , hodnota, ze dne 3. 7. 2025 žalobkyně fakturovala žalovanému částku 10 555,87 Kč za elektřinu dodanou do sjednaného odběrného místa v období od 11. 2. 2025 do 30. 6. 2025. Splatnost faktury nastala dne 17. 7. 2025.5. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 10. 2025 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky za spotřebovanou elektřinu v celkové výši 21 668,66 Kč. Výzva byla podle podacího lístku odeslána dne 9. 10. 2025.6. Soud tedy na základě obsahu spisu dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 13. 3. 2024 smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na základě níž se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit cenu za dodávky elektřiny do sjednaného odběrného místa. Žalobkyně odebranou elektřinu žalovanému řádně vyúčtovala, žalovaný na dlužnou částku ve lhůtě splatnosti ani jedné z faktur neuhradil ničeho. Žalovaný tuto částku neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy.7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2025, tj. i ke dni podpisu smlouvy dne 13. 3. 2024 (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby , oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.8. Podle § 96 odst. 5 energetického zákona se smlouvy upravené tímto zákonem v ostatním řídí právní úpravou závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.9. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky ohledně služeb dodávky elektřiny jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jež se podpůrně řídí úpravou kupní smlouvy (§ 2079 a násl.) v občanském zákoníku. Žalobkyně prokázala, že řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, neboť dodávala do odběrného místa žalovanému ve výše uvedených obdobích elektřinu, zajistila její dopravu a související služby. Rovněž prokázala, že žalovanému řádně vyúčtovala cenu odebrané elektřiny. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný dlužné částky žalobkyni uhradil, případně že by závazek jinak zanikl, vůbec nevznikl nebo byl převeden na jiného. Soud proto podané žalobě vyhověl co do jistiny, tj. částky 21 668,66 Kč.12. Jelikož se žalovaný dnem následujícím po splatnosti obou faktur dostal do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, náleží žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 12 % ročně z částky 11 112,79 Kč od 28. 2. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 555,87 Kč od 18. 7. 2025 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku s příslušenstvím zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 682 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 867 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 668,66 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci samé, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Ve věci byl aplikován § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podávaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech (jen v senátu 3 C jde např. o věci sp. zn. 3 C 21/2026 a 3 C 33/2026). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta , Jméno advokáta, jako zástupce žalobkyně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť ani zde pro jinou lhůtu soud neshledal důvody.