4 C 345/2025-21 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 934,10 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela se žalovaným dne 14. 8. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 32 173 Kč. Žalovaný se dle smlouvy zavázal úvěr splatit spolu s úrokem a dalšími případnými platbami. Žalovaný však poskytnutý úvěr nehradil řádně a včas, a tak právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr ke dni 1. 2. 2025 zesplatnila. Žalovaný tak dluží na jistině částku 32 293,70 Kč, na úroku z prodlení částku 640,40 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 3. 2025 postoupena na žalobkyni. Žalovaný ani přes zaslanou předžalobní upomínku na dluh nic nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že jako úvěrující banka je uvedena právní předchůdkyně žalobkyně a jako úvěrovaný klient je zde označen žalovaný. Smlouva je datována 14. 8. 2023 s tím, že je uvedeno, že smlouva byla podepsána elektronicky. K uvedenému byly předloženy detaily zadaných operací o tom, že se žalovaný uvedeného dne přihlásil do svého internetového bankovnictví. Strany se ve smlouvě dohodly, že právní předchůdkyně poskytne žalovanému úvěr v celkové výši 32 173 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 646 Kč. Smluvní strany si dohodly úrokovou sazbu ve výši 17,99 % ročně. Součástí smlouvy jsou i všeobecné podmínky a ceník. Smlouva obsahuje i možnost zesplatnění celého úvěru v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení 3 měsíců se zaplacením jedné splátky nebo kdy dojde k prodlení zaplacení dvou splátek. Písemnou smlouvou ze dne 19. 3. 2025, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek, byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 1. 4. 2025 postoupena na žalobkyni. Změna věřitele byla oznámena žalovanému dopisem ze dne 14. 4. 2025, odeslání bylo doloženo podacím lístkem. Téhož dne byla žalovanému dle předloženého podacího lístku zaslána předžalobní výzva, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě částky 35 626,13 do 10 dnů od doručení výzvy s upozorněním na možné podání žaloby. Odeslání posledních výzev k úhradě ze dne 2. 3. 2024, 31. 8. 2024, ze dne 31. 12. 2024, které byly předloženy k důkazu, prokázáno nebylo. Totéž platí o výzvě k okamžitému zaplacení ze dne 1. 2. 2025.4. Výpisem z účtu žalovaného a rovněž dokumentem „podklady pre súdne konanie“ bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal dne 14. 8. 2023 ve výši 32 173 Kč. Dále bylo prokázáno, a to především z výpisu z úvěrového účtu žalovaného, že žalovaný postupně uhradil , právnická osoba, . částku 13 198 Kč.5. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 32 173 Kč. Žalovaný uhradil částku ve výši 13 198 Kč. Následně dne 19. 3. 2025 došlo ke změně věřitele. Žalovaný byl k zaplacení prokazatelně vyzván dopisem ze dne 14. 4. 2025. Žalobkyně naopak neprokázala, že by původní věřitel zjišťoval a hlavně prověřoval schopnost žalovaného dluh splátkami dle úvěrové smlouvy splatit. Dále žalobkyně neprokázala, že by došlo k odeslání upomínek k úhradě dlužných splátek či k zaplacení celého dluhu žalovanému.6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.8. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Soud posoudil závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel splnil svou povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor se zákonem. Žalovaný je za této situace povinen žalobkyni, která pohledávku nabyla, vydat bezdůvodné obohacení, které představuje rozdíl mezi poskytnutou částkou 32 173 Kč a zaplacenou částkou 13 198 Kč, tzn. částku 18 975 Kč. Prodlení žalovaného se odvíjelo od doručení výzvy zástupce žalobkyně k zaplacení. Uvedená výzva stanovila lhůtu 10 dnů od doručení. V tomto případě byla výzva odeslána 14. 4. 2025, podle domněnky dle ustanovení § 573 o. z. došlo k doručení dne 17. 4. 2025. Desetidenní lhůta k plnění by uplynula v neděli dne 27. 4. 2025, což znamená, že posledním dnem pro splnění povinnosti byl následující den, a to pondělí 28. 4. 2025. Žalovaný se do prodlení dostal dne 29. 4. 2025 a podle § 1970 o. z. náleží žalobkyni úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 12 % ročně z částky 18 975 Kč.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 318 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Při kapitalizaci příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku 7. 1. 2026 tak úspěch žalobkyně činil co do přiznání částky 20 559,54 Kč, naopak neúspěch představovalo zamítnutí návrhu co do částky 16 055,75 Kč. Uvedené znamená poměru úspěchu a neúspěchu 56,2 % : 43,8 %. Žalobkyni tedy náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 12,4 %. Při zohlednění výše nákladů řízení 4 222 Kč tak žalobkyni náleží částka 523,52 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro stanovení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod.