4 C 390/2025-82 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 2 320 786,47 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 11. 2. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalovanému zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr jako tzv. překlenovací (nebo také předhypoteční), a to do výše 2 150 000 Kč na zaplacení kupní ceny nemovitostí. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Úvěr je pro žalovaného veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný vyčerpal úvěr v celé výši 2 150 000 Kč dne 2. 5. 2022, kdy došlo k převodu peněžních prostředků na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Splatit sjednaný úvěr se žalovaný zavázal jednorázovou splátkou nejpozději 29. 2. 2024 s tím, že splátka měla být uhrazena z hypotečního úvěru, který byl sjednán současně se smlouvou na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Do doby této konečné splatnosti byl žalovaný povinen hradit úroky a ceny dle smlouvy. Úroky se žalovaný zavázal hradit s měsíční splatností ve výši 4,44 % p. a. Ve smlouvě bylo také sjednáno pojištění schopnosti žalovaného splácet, kdy měsíční pojistné činilo 698 Kč. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv částky, příp. pro případ zesplatnění celého úvěru, je žalobkyně oprávněna nárokovat zákonný úrok z prodlení. Vedle zákonného úroku z prodlení žalobkyni také vzniká právo na úhradu účelně vynaložených nákladů dle obchodních podmínek. Dle smlouvy o úvěru č. , hodnota, , pomocí něhož měl žalovaný uhradit jednorázovou splátku, byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr od uzavření smlouvy do 31. 1. 2024 po splnění smluvních podmínek a obchodních podmínek. Žalovaný sice požádal o čerpání úvěru, avšak nesplnil podmínky (za nejzávažnější žalobkyně označila nedodání řádně vyplněné žádosti o čerpání a kompletních podkladů pro čerpání), a peněžní prostředky tudíž čerpány nebyly. Žalovaný tak úvěr splatil pouze částečně, a to z jiných zdrojů, kdy uhradil ve splátkách celkem 346 542,49 Kč a poslední splátka ve výši 8 041,98 Kč byla uhrazena dne 12. 9. 2024. Žalobkyně splátky započetla tak, že na jistinu započetla 71 077,88 Kč, na úrok 204 045,36 Kč, na pojistné 14 268 Kč, na úrok z prodlení 55 351,25 Kč a 1 800 Kč na poplatky (dvakrát částka 900 Kč, která představuje náklady spojené s prodlením). Ze smlouvy tak žalobkyně za žalovaným eviduje pohledávku v celkové výši 2 213 675,30, která sestává z jistiny 2 078 922,12 Kč, úroku z úvěru do 12. 9. 2024 (včetně) ve výši 24 384,77 Kč a zákonného úroku z prodlení do 12. 9. 2024 ve výši 110 368,41 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván upomínkami zaslanými prostřednictvím e-mailu 5. 2. 2024, 13. 2. 2024 a 2. 4. 2024 a dále prostřednictvím poštovních služeb 6. 4. 2024, 11. 5. 2024, 10. 6. 2024 a 13. 7. 2024. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána poštou dne 25. 2. 2025, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 12. 3. 2025. Podle smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo dále ujednáno, že pro případ, že by žalovaný nezačal čerpat úvěr ani do 1 měsíce po uplynutí lhůty pro čerpání, tj. do 29. 2. 2024, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částečnou kompenzaci ve výši 5 % ze sjednaného úvěru, tj. 107 500 Kč. Žalovaný úvěr nečerpal a žalobkyně dne 4. 9. 2024 od smlouvy o úvěru č. , hodnota, odstoupila a žalovaného informovala o uplatnění nároku na kompenzaci. Žalovaný byl vyzván k úhradě do 4. 10. 2024. Protože kompenzaci neuhradil, zaúčtovala žalobkyně tuto částku k tíži úvěrového účtu č. , č. účtu, . Žalovaný uhradil dne 8. 11. 2024 částku 388,83 Kč. Na kompenzaci tak žalobkyni dluží 107 111,17 Kč. V důsledku prodlení žalobkyně také požaduje náklady spojené s prodlením ve výši dvakrát 900 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu z kompenzace vyzván upomínkami zaslanými prostřednictvím e-mailu 17. 11. 2024 a 4. 12. 2024 a dále prostřednictvím poštovních služeb 12. 1. 2025, 16. 2. 2025, 24. 3. 2025 a 22. 4. 2025.2. Žaloba byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou žalovaného postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Žalovaný se e-mailem bez elektronického podpisu vyjádřil, že žádá o uzavření soudního smíru a je připraven hradit dluh ze smluv v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně na toto vyjádření reagovala tak, že je ochotna se dohodnout na smírném řešení za podmínek uhrazení celého dluhu v měsíčních splátkách ve výši 35 000 Kč se ztrátou výhody splátek. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil.3. Žalobkyně během soudního jednání soudu předestřela, že se žalovaného pokoušela kontaktovat různými prostředky za účelem dosažení smíru, avšak bezúspěšně. K výzvě soudu ohledně prověřování úvěruschopnosti sdělila, že osobu žalovaného a jeho schopnost úvěr řádně splácet prověřovala z jím sdělených informací o příjmech a výdajích, dále z veřejně dostupných rejstříků bankovních i nebankovních institucí, insolvenčního rejstříku, exekučního rejstříku a katastru nemovitostí. Příjem žalovaného byl potvrzen zaměstnavatelem a dále byl ověřen výpisem z účtu a to za období půl roku před uzavřením smlouvy. Na tomto běžném účtu neměl žalovaný nastaveno inkaso, prováděl platby kartou či převodem na účet a výše zůstatku se pohybovala ve výši 150 000 Kč až 250 000 Kč. Žalobkyně si dále prověřila, že žalovaný má k dispozici vlastní zdroje ve výši 540 000 Kč. Žalovaný sice sdělil, že jeho náklady na živobytí činí 5 000 Kč, avšak žalobkyně tuto informaci přehodnotila na základě výpisů z účtu a počítala s vyššími výdaji, což zanesla do protokolu. Žalobkyně dále zjistila, že žalovaný splácel dva bankovní produkty, kdy na první hradil 1 000 Kč měsíčně a na druhý 30 Kč měsíčně, přičemž se jednalo o kartový úvěr a u takového produktu je výše splátky variabilní. K výzvě soudu ohledně částky uhrazené žalovaným žalobkyně uvedla, že žalovaný jí uhradil 346 542, 49 Kč, kdy částka 71 077,88 Kč byla započtena na jistinu, částka 204 045,36 Kč byla započtena na běžný úrok, částka 55 351,25 Kč byla započtena na úrok z prodlení a částka 16 068 Kč byla započtena na poplatky.4. V doplnění žaloby žalobkyně dále písemně konkretizovala, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřována v souladu s požadavky zákona o spotřebitelském úvěru, který transponuje směrnici 2008/48/ES. Informace poskytnuté žalovaným ověřila a dále doplnila z Registru klientských informací (CBCB), který zahrnuje informace z bankovního i nebankovního registru, insolvenční rejstřík, centrální evidenci exekucí. Při osobním sjednávání úvěru žalovaný deklaroval měsíční příjem 24 871 Kč na pozici skladník u zaměstnavatele , právnická osoba, , přičemž doložil pracovní smlouvu na dobu neurčitou, uzavřenou 9. 1. 2020. Výši příjmů žalobkyně ověřila z příchozích transakcí na účtu, které za období předcházejících 12 měsíců odpovídaly sdělené výši. Žalovaný dále prokázal vlastní prostředky v minimální výši 540 000 Kč a průměrný měsíční zůstatek na účtu ve výši 190 000 Kč. Žalovaný kromě toho doložil, že na účtu u jiné banky má minimálně 378 600 Kč. Interním výpočtem žalobkyně posoudila, že splátkové zatížení může představovat maximálně 40 % z příjmu žalovaného. Výdaje ve výši 5 000 Kč žalobkyně vyhodnotila jako nedostatečné, a protože na výpisech z účtu nebyly pravidelné platby typu SIPO, nájem apod., dospěla k vlastní částce pomocí ekonomického modelu. Do toho zahrnula místo pobytu, typ bydlení, rodinný stav, počet členů domácnosti, vzdělání, sociální zařazení a pracovní poměr žalovaného. Výsledkem byly měsíční výdaje ve výši 11 850 Kč. S ohledem na konstantní zůstatek na účtu (s mírně zvyšující tendencí) žalobkyně konstatovala, že žalovaný má životní náklady a výdaje pod kontrolou. Žalovaným hrazené splátky žalobkyně ověřila dotazem na Centrální registr klientských informací (BRKI a NRKI) a zjistila, že žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr s limitem čerpání 20 000 Kč, na nějž splácel 1 000 Kč měsíčně, a dále kontokorentní úvěr s limitem čerpání 1 000 Kč, na nějž orientačně splácel 30 Kč měsíčně. Žalovaný měl nejdříve hradit splátku předhypotečního úvěru ve výši 2 917 Kč a až v následujícím období měl splácet 8 810 Kč měsíčně. Po připočtení dalších dvou zmíněných splátek došla žalobkyně k závěru, že v prvních dvou letech po poskytnutí úvěru žalovanému zůstanou volné prostředky ve výši 20 924 Kč a v následujícím období ve výši 15 031 Kč, což jsou dostatečné prostředky k úhradě minimálních životních nákladů, jak byly žalobkyní stanoveny. Rating žalovaného tak byl uveden v úrovni 2, tj. velmi silný. Žalobkyně tak neměla důvod pochybovat o úvěruschopnosti žalovaného, což dále dokládá s poukazem na judikaturu Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, Soudního dvora EU, Evropského orgánu pro bankovnictví, Vrchního soudu v Praze a dále také na odbornou literaturu. K úhradám žalovaného uvedla, že na dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uhradil celkem 346 542,49 Kč, kdy částka 71 077,88 Kč byla započtena na jistinu, částka 204 045,36 Kč byla započtena na běžný úrok, částka 55 351,