12 C 175/2014-42 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1 Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum], doplněnou podáním doručeným soudu dne [datum], domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že jejím předmětem podnikání je především poskytování lůžkové, ambulantní a další zdravotní péče v rozsahu registrace podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, v platném znění. Žalobkyně provedla žalovanému odborné vyšetření biologického materiálu za účelem vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky, tato byla u žalovaného prokázána. Žalovaný je tak povinen na základě § 16 odst. 8 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, v platném znění, vyšetření biologického materiálu a dopravu do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření uhradit. S ohledem na tuto skutečnost je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni za vyšetření částku ve výši [částka], k čemuž byl ze strany žalobkyně vyzván dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum]. Žalovaný do dne podání žaloby žalobkyni dlužnou částku neuhradil. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], proti kterému však žalovaný podal odpor s tím, že mu žádné lékařské vyšetření za účelem zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky nebylo ze strany žalobkyně provedeno, neboť vyšetření policii na místě odmítl. Zároveň mu výzvy žalobkyně nebyly doručeny, neměl tedy možnost se k nim vyjádřit dříve. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. 3 Usnesením [název soudu] – [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], byl zjištěn úpadek žalovaného a zároveň povoleno řešení úpadku oddlužením. Z tohoto důvodu bylo dle § 140a až 140c zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, řízení přerušeno. 4 Usnesením [název soudu] – [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení žalovaným a zároveň soud žalovaného osvobodil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny s tím, že osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Účinky přerušení řízení o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím tak tímto pominuly. 5 Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu v celém rozsahu zpět a navrhla, aby soud řízení zastavil a žádnému z účastníků, aby nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. 6 Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 7 Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala svůj návrh v celém rozsahu zpět, postupoval soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení zcela zastavil. Vzhledem k tomu, že ke zpětvzetí došlo dříve, než soud ve věci zahájil jednání, nebylo třeba souhlasu žalovaného se zastavením řízení. 8 Podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení zastaveno. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). V daném případě žalobkyně náhradu nákladů řízení nepožadovala, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud výrokem II. rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal. 9 Podle § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, je-li řízení zastaveno před prvním jednáním ve věci, vrátí soud žalobci zaplacený soudní poplatek, snížený o 20 %, nejméně však snížený o [částka]. V daném případě činil zaplacený soudní poplatek z podané žaloby částku [částka], proto není soud oprávněn ani část zaplaceného soudního poplatku žalobkyni vrátit.