119 C 27/2020-43 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 4.816 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel se žalovaným žalobce na základě elektronické žádosti. Jednání proběhlo v nepřítomnosti žalobce, který se z něho omluvil. Žalovaný uvedl, že si na úvěr u žalobce vzpomíná, avšak po rozvodu manželství na původní adrese nebydlel a upomínky mu nebyly na novou adresu doručeny. Připustil, že změnu adresy věřiteli neoznámil. Proti samotnému nároku připomínky neměl. Soud dále vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem registrací žalovaného jako zájemce o úvěr žalobce z IP adresy a dokladu o poukázání částky 5.000 Kč na účet žalovaného, obchodních podmínek, žádosti o úvěr, schválení úvěru, úvěrové smlouvy a výzvy k zaplacení. Z těchto důkazů soud zjistil, že žalovaný po registraci u žalobce zažádal žalobce o úvěr ve výši 5.000 Kč, žalobce návrh schválil, požadovanou částku žalovanému zaslal na jeho účet a došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne 28.3.2018. Žalovaný se zavázal vrátit částku 5.000 Kč a úrok ve výši 1.400 Kč. Splatnost úvěru plynula přímo ze smlouvy a nastala dne 23.3.2019. Žalovaný žalobci uhradil na jistině pouze 184 Kč a na úroku 629,44 Kč. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení jistiny úvěru 4.816 Kč, úroku 770,56 Kč a zákonného úroku z prodlení. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 1.000 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, byť se nejedná o elektronický návrh, s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50, 000 Kč, za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení činí 1.968 Kč.