19 C 255/2021-19 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 34 590 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh z úvěrové smlouvy, kterou uzavřel se žalovanou žalobce (banka) prostřednictvím zprostředkovatele. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil, a žalovaná, která měla doručení vykázáno, se k jednání nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Soud vycházel tedy z důkazů listinných, předložených žalobcem a vedle návrhu na zahájení řízení měl k dispozici úvěrovou smlouvu ze dne 14.8.2020, Úvěrové podmínky, Sazebník poplatků, předpis úhrad, tabulku umoření, 3ks upomínek a výzvu žalované k zaplacení dluhu, vč. rozhodnutí o zesplatnění úvěru, a historický výpis dluhu. Z těchto důkazů soud zjistil, že žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 30 000 Kč a byla mezi nimi sjednána pevná úroková sazba 21,55% ročně z vyčerpané částky. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý úvěr, vč. sjednaných úroků a poplatků ve 25 pravidelných měsíčních splátkách po 1.500 Kč vždy k 20. dni v měsíci. Dále se zavázala pro případ prodlení s hrazením úvěrových splátek zaplatit smluvní pokuty pro případ, kdy se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobci jednak smluvní pokutu ve výši 499 Kč za jednotlivou splátku v prodlení podle dle čl. IV. bod 2 písm. a) úvěrové smlouvy, jednak dle čl. IV. bod 2 písm. b) úvěrové smlouvy smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm.a) ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. Žalovaná své povinnosti řádně neplnila a došlo k zesplatnění úvěru tj. do 26.11.2020 s výší jistiny 27 063 Kč. Tím, že se dostala do prodlení se splátkami úvěru a to v počtu 3 neuhrazených měsíčních splátek, kdy se jedná o neuhrazené splátky dle [anonymizováno] smlouvy, čímž vznikl žalobci nárok na celkem 1.497 Kč (3 x 499 Kč). Protože však žalovaná v rozporu se smlouvou o úvěru dluh ani dodatečně neuhradila, uplatňuje žalobce nárok smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm.a) ode dne následujícího po zesplatnění úvěru z částky 31 563 Kč od 27.11.2020 do 4.1.2021 ve výši 1 230 Kč. Dále žalobce požaduje zaplacení dluhu na jistině 26.049 Kč, na splátkách 4.500 Kč, smluvní pokutu 1.497 Kč, náklady upomínání 300 Kč a smluvní pokutu z jistiny ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) úvěrové smlouvy a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm.a) smlouvy o úvěru a tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. Tuto smluvní pokutu žalobce kapitalizoval ke dni 6.4.2020 částkou 1.160 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikly smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji s výjimkou požadavku na zaplacení smluvní pokuty po zesplatnění dluhu a nákladů upomínání 300 Kč vyhověl, když náklady na upomínání se mu nejevily nepřiměřeně vysoké. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl. o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 142/1994 Sb. ode dne následujícího po účinném zesplatnění dluhu. Smluvní pokuta podle článku IV bod 2.písm.c) úvěrové smlouvy tj. 3 x 499 Kč v celkové výši 1.497 Kč s příslušenstvím byla přiznána žalobci v souladu s ustanovením § 2048 o.z. Na druhé straně soud nemohl žalobci přiznat smluvní pokutu podle článku IV bod 2.písm.b) úvěrové smlouvy, neboť tato smluvní pokuta zahrnuje období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů, proto v této části byla žaloba zamítnuta. Dále soud nepřiznal žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů – upomínkovné 300 Kč, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu a i v této části nároku byla žaloba zamítnuta. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch ze 96 % a neúspěch ze 4% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 92% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 1.384 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 500 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 250 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 3 260 Kč a žalobce má nárok na náhradu 92% takto vyčíslených nákladů, což činí 3 000 Kč, které je povinna žalovaná žalobci nahradit.