19 C 332/2021-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 455 437,29 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, který žalovanému poskytl právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (banka). Pohledávka přešla na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26.10.2020 O postoupení byl žalovaný informován písemně. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k němu nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Soud vycházel tedy z důkazů listinných, předložených žalobcem a vedle návrhu na zahájení řízení měl k dispozici smlouvu o úvěru (o [anonymizována dvě slova]) [číslo] ze dne 28.3.2017 respektive žádost žalovaného a její akceptace uvedeného dne bankou, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 560 328 Kč s účelem konsolidace předchozích závazků, Produktové podmínky pro osobní úvěry, oznámení o ukončení čerpání úvěru, výzvu žalovanému k zaplacení dluhu, prohlášení o splatnosti dluhu, výpis z účtu, předžalobní upomínku a podací arch. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci 618 400 Kč včetně úrokového navýšení v 120 měsíčních anuitních splátkách ve výši 7 834 Kč a poplatky v souvislosti s vedením účtu. Obchodní úrok byl určen smluvně ve výši 9% p.a.z nesplacené jistiny. Žalovaný své povinnosti neplnil a dnem 29.9.2020 došlo z zesplatnění úvěru. Dluh se skládá z nesplacené jistiny 455 437,29 Kč, úroku ve výši 27 067,21 Kč a úroku z prodlení 704,67 Kč. Vyčíslení bylo provedeno po marných výzvách žalovanému k úhradě dluhu ke dni zesplatnění. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395, 2396 o.z. a § 2399 odst. 2 věty druhé o.z. a úrok z prodlení dle § 1970 o.z.v zákonné výši dle vyhl. č. 351/2013 Sb. Zčásti byly tyto úroky kapitalizovány a běžné byly přiznány ode dne následujícího po kapitalizaci. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 18 218 Kč, odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. za dva úkony po 10 140 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění zcela bez právního a skutkového rozboru, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 49 981 Kč.