19 C 402/2021-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 81 935 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh z úvěrové smlouvy, kterou uzavřel se žalovaným právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [IČO], [obec] na základě žádosti žalované. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16.7.2020 s účinností k tomuto dni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k němu nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem, zejména úvěrové smlouvy, smluvních podmínek, dokladu o poskytnutí peněžních prostředků, karty zákazníka, výzvy a předžalobní výzvy je zřejmé, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy dne 18.3.2019. Podle této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč bezhotovostním převodem na účet a zavázal se zaplatit za to žalobci resp. jeho právnímu předchůdci úrok 37 480 Kč a odměnu za administrativní činnost 12 000 Kč. Jeho povinností bylo splatit úvěr v 24 měsíčních splátkách po 4 145 Kč. Úrok činil 60,73 % ročně a po zesplatnění 19,07 % ročně z neuhrazené jistiny. Úvěr měl být zaplacen do 23.3.2021 a následující den je dnem počátku prodlení. Žalovaný neuhradil ničeho a původní věřitel dnem 9.4.2020 dluh zesplatnil. Dluh činí na jistině 50 000 Kč, na úhradách za služby 31 935 Kč, kapitalizovaném úroku 2 595,64 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 944,44 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po účinném postoupení pohledávky na žalobce. Zčásti byly tyto úroky kapitalizovány za období od zesplatnění do postoupení pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 3 278 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve za dva úkony po 4 380 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 17 617 Kč.