19 C 415/2021-18 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce požádal o zaplacení uvedené částky jako dluhu nedoplaceného spotřebitelského neúčelového úvěru poskytnutého žalobcem. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaná, která měla doručení řádně vykázáno, se k němu nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem, zejména smlouvy o úvěru ze dne 10.6.2020, dokladu o vyplacení úvěrované částky, předsmluvní informace, výzvy ke splacení úvěru, výzvy před zesplatněním úvěru, předžalobní výzvy a výpisu z bankovního účtu žalované Z těchto důkazů soud zjistil, že žalovaná poté, kdy se zaregistrovala na portálu žalobce www [webová adresa] a uhradila registrační poplatek 1 Kč, zažádala žalobce o úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalobce návrh akceptoval a obratem ji na její účet zaslal požadovanou částku. Žalovaná se zavázala se úvěr splatit v 24 měsíčních splátkách ve výši určené ve splátkovém kalendáři, který je součástí smlouvy vždy k 14.dni v měsíci, avšak splátky nedodržovala, proto žalobce úvěr ke dni 26.10.2020 zesplatnil k tomuto dni a žalovanou vyzval k jeho zaplacení ve sjednané lhůtě. Ke dni 18.5.2021 se dluh žalované skládal z nesplacené jistiny 5 000 Kč, poplatku za úvěr 165 Kč, kapitalizovaného úroku 980 Kč a nákladů vymáhání 530 Kč a smluvních pokut 1 598 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395, 2396 o.z. a § 2399 odst. 2 věty druhé o.z. a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v zákonné výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Zčásti byl tento úrok kapitalizován. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci téměř plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 100 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 1 368 Kč.