19 C 47/2021-57 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 12 746,59 Kč s příslušenstvím po žalovaném, která představuje přečerpání stavu finančních prostředků na běžném účtu a dluh na kontokorentním účtu ze smluv, které se žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) - banka. Pohledávka byla na žalobce postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.8.2020 s účinností ke dni 20.8.2020, o čemž byl žalovaný písemně informován 10.9.2020. Žalovaný jako občan [země] ukončil pobyt na území České republiky k [datum], a současný jeho pobyt ve [země] není znám proto mu soud ustanovil opatrovníka pro řízení z řad advokátů České advokátní komory. Opatrovník namítal, že žalobce v rámci uzavřeného kontraktu nepostupoval v souladu s dobrými mravy, když oznámení o postoupení pohledávky nebylo žalovanému doručeno. Tato obrana nemůže obstát, neboť z dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 22.1.2013 je zřejmé, že žalovaný uvedl adresu v [obec], ul. [ulice a číslo] jako adresu korespondenční a žalobce resp. jeho právní předchůdci důležité písemnosti (zesplatnění dluhu, informaci o postoupení pohledávky na jiný subjekt) na tuto adresu doručovali. Z návrhu na zahájení řízení, smlouvy o Bankovních produktech službách ze dne 22.1.2013 a dispozic k této smlouvě ze dne 5.10.2017, VOP, výpisu z běžného účtu žalovaného, výpisu u úvěrového účtu, oznámení o zesplatnění, oznámení o otevření nového účtu ke splacení flexikreditu, výzvy k zaplacení soud zjistil, že žalobce dne 5.10.2017 založil pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet], na němž mu povolil flexikredit do výše 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal udržovat na účtu trvale kreditní zůstatek a na běžném účtu trvale udržovat stav na 50% úvěrového limitu. [ulice] úrok byl určen smluvně ve výši 30 % p.a. z čerpané jistiny. Žalovaný čerpal finanční prostředky, avšak povinnost dluh uhradit nerespektoval. Dne 23.4.2019 vykázal tento účet debetní zůstatek 11 546,59 Kč a tento zůstatek byl tohoto dne převeden na nově otevřený úvěrový účet. Dlužnou částku však žalovaný nesplácel, proto banka ke dni 28.9.2019 dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Z provedených důkazů je zřejmé, že mezi účastníky vznikla smlouva o účtu ve smyslu §§ 2662-2668 o.z.. Podle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2674 o.z. smlouva o účtu může být majitelem účtu vypovězena i bez výpovědní doby, i když byla uzavřena na dobu určitou. Podle § 2675 o.z. ten, kdo účet vede, může rovněž smlouvu vypovědět s účinností ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž výpověď došla majiteli účtu. Poruší-li majitel účtu podstatným způsobem ujednanou povinnost, může ten, kdo účet vede, smlouvu vypovědět i bez výpovědní doby. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Zároveň je z těchto důkazů zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla i smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. [ulice] úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl. o.z. a dle § [číslo] jako smluvní ode dne následujícího po zesplatnění a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. zčásti již kapitalizovaný k 20.8.2020 a běžný ode dne následujícího po přechodu pohledávky na žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném a opakujícím se vzoru s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za předžalobní výzvu k plnění bez řádného skutkového a právního rozboru, jeden úkon – účast na jednání 29.11.2021 za 1 620 Kč, tři režijní paušály po 100 kč, jeden paušál za 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Podání žalobce ze dne 14.6.2021 soud nepovažoval za úkon právní služby dle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť tímto podáním žalobce pouze napravoval nedostatek skutkových líčení žaloby. Rovněž podání žalobce ze dne 22.11.2021 pro jeho stručnost soud nepovažoval za úkon právní služby dle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celkové náklady řízení tak činí 4 515 Kč.