19 C 478/2021-27 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se návrhem podaným zdejšího soudu domáhal zaplacení žalované částky, která představuje nesplacený dluh na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 31.8.2016. Jednání proběhlo v nepřítomnosti žalovaného, který se bez omluvy nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem tj. smlouvy o zápůjčce ze dne 13.3.2020, obchodních podmínek, dokladu o vyplacení zápůjčky, splátkového kalendáře, sazebníku, vyčíslení pohledávky, dopisu o zesplatnění dluhu, vyčíslení dluhu, výzvy žalobce a předžalobní výzvy. Z těchto důkazů soud zjistil, že žalovanému byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta finanční zápůjčka ve výši 100 000 Kč a ten se zavázal vrátit věřiteli v celkem 59 měsíčních splátkách po 4 713 Kč celkem 282 761 Kč zahrnující úrok 152 761 Kč (45% p.a, což přesahuje judikaturou respektovanou maximální výši), administrativní poplatek 30 000 Kč a došlo tak k uzavření smlouvy o zápůjčce. Žalovaný ničeho na dluh neuhradil, proto dnem 1.3.2021 došlo k zesplatnění dluhu a ten žalobce vyčíslil celkem na 143 358,74 Kč následovně - na jistině 100 000 Kč, kapitalizovaném úroku 22 228 Kč, kapitalizovaném úroku z prodlení 3 421,81 Kč, smluvní pokutě 13 958,93 Kč, která je tvořena částkou 2 117 Kč zahrnující období do zesplatnění a částkou 11 841,93 Kč zahrnující období po zesplatnění, administrativním poplatku 3.000 Kč a na nákladech vymáhání 750 Kč. Z těchto důkazů je dále zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o zápůjčce a právní režim tohoto vztahu se řídí ust. § 2390 o.z. a násl.. Podle této smlouvy přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Žalobce své povinnosti z této smlouvy splnil, naopak žalovaný své povinnosti, zejména řádně a včas splatit dluh, nesplnil. Žaloba byla tedy podána co do základu po právu a soud jí vyhověl a žalobci nárok přiznal v rozsahu jistiny 100 000 Kč, obchodního úroku 22 228 Kč, úvěrového poplatku 3.000 Kč, smluvní pokuty do zesplatnění dluhu 2 117 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 3 421,81 Kč. Soud však nemohl žalobci přiznat smluvní pokutu v části zahrnující období po zesplatnění v částce 11 841,93 Kč. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Je totiž nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů. Soud rovněž nepřiznal žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů (upomínkovné 750 Kč), které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu podle vlastního sazebníku, který stanoví zcela nereálné a přemrštěné částky za prezentované úkony a činnosti. Co do částky smluvní pokuty 11 841,93 Kč a účelně vynaložených nákladů vymáhání 750 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Obchodní úrok byl žalobci přiznán ode dne následujícího po zesplatnění dluhu podle § 2396 o.z. a § 2399 odst. 2 věty druhé o.z., úrok z prodlení byl žalobci přiznán z jistiny, administrativního poplatku a uznané části smluvní pokuty do zesplatnění, a to dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch z 91 % a neúspěch z 9% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř. právo na poměrnou 82 % náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 6 867 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. za tři úkony po 6 860 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, čtyři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb., náklady cestovného a náhradu za ztrátu času k jednání dne 6.12.2021. Jízda byla vykonána osobním automobilem na naftový pohon při průměrné spotřebě 4,9 l /100 km a ujeto bylo celkem 204 km na trase Praha – Jablonec n.N. a zpět. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty činí při ceně za 1 litr nafty 27,20 Kč dle vyhl. č. 589/2020 Sb., sazba základní náhrady za použití silničního motorového vozidla činí 4,40 Kč za 1 km jízdy dle cit. vyhlášky. Jízdné činí 1 170 Kč. Náhrada za ztrátu času představuje 100 Kč za každou i započatou půlhodinu podle ust. § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. celkem za 7 půlhodin činí 700 Kč a DPH ve výši 21% z uvedených položek s výjimkou soudního poplatku podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení by v případě plného úspěchu ve věci představovaly 39 634 Kč a žalobce má nárok na náhradu 82% takto vyčíslených nákladů, což činí 32 500 Kč, které je povinen žalovaný žalobci nahradit.