19 C 481/2021-21 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce návrhem podaným u zdejšího soudu se domáhal zaplacení částky 174 130,26 Kč s příslušenstvím, když tato částka představuje nesplacený dluh z úvěrové smlouvy o poskytnutí úvěru a dlužné poplatky. Smlouvu o úvěru se žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] -banka. Pohledávka přešla na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.1.2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaná, která měla doručeno fikcí, se k němu nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Z návrhu na zahájení řízení a listinných důkazů předložených žalobcem – úvěrové smlouvy, výpisu z účtu, Obchodních podmínek, Produktových podmínek, sazebníku, Standardní informace o spotřebitelském úvěru, rozhodnutí o splatnosti a předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru dne 19.7.2019. Jednalo se o spotřebitelský úvěr k úhradě předchozích závazků ve výši 150 000 Kč s pojištěním schopnosti splácet poukázaný na účet žalované. Povinností žalované splácet úvěr v 96 měsíčních splátkách ve výši 3 602,02 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 16,70% ročně a smluvní úrok z prodlení ve výši 10% z dlužných splátek. Žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila, proto žalobce dopisem ze dne 24.2.2020 k tomuto dni úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě do 10 dnů. Dlužná částka je ke dni 28.1.2021 tedy tvořena nesplacenou jistinou 171 330,26 Kč, smluvním úrokem ke dni prohlášení splatnosti ve výši 11 012,60 Kč, úroky z prodlení ke dni 28.1.2021 činí 13 472,17 Kč a dlužnými poplatky 2 800 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud jí v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl. o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. z jistiny ode dne následujícího po kapitalizaci. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 6 966 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. z částky 174 130,26 Kč za dva úkony po 8 100 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez řádného právního a skutkového rozboru, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 32 558 Kč.