19 C 516/2021-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 15 500 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh z úvěrové smlouvy, kterou uzavřel se žalovanou právní předchůdce žalobce [právnická osoba] na základě žádosti žalované. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021, což bylo žalované oznámeno. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaná, která měla doručeno fikcí, se k němu nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem, zejména úvěrové smlouvy, smluvních podmínek, karty zákazníka a předžalobní výzvy soud zjistil, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy dne 29.11.2018. Podle této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč, kterou žalovaná převzala při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit za to žalobci resp. jeho právnímu předchůdci vedle jistiny, úrok ve výši 2 400 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 400 Kč a odměnu za inkaso splátek v hotovosti 4 800 Kč a životní pojištění 300 Kč. Její povinností bylo splatit úvěr v 60 týdenních splátkách po 365 Kč. Úrok činil 19,12 % ročně z neuhrazené jistiny. Úvěr měl být zaplacen do 23.1.2020 a následující den je počátkem prodlení. Žalovaná však řádně splátky nesplácela a uhradila pouze 6 900 Kč a z toho na jistinu 144 Kč, na úrok 2 400 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 408 Kč, na administrativní poplatek 2 360 Kč a na pojištění 88 Kč. Ke dni 15.1.2021 (postoupení pohledávky na žalobce) zbylá část dluhu činí na jistině 11 856 Kč a dlužných dalších úhradách 3 644 Kč. Dále dluží na kapitalizovaném úroku 2 254,27 Kč a kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 1 179,01 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikly smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po účinném postoupení pohledávky na žalobce. Zčásti byly tyto úroky kapitalizovány k 15.1.2021. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez řádného právního a skutkového rozboru, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 2 071 Kč.