19 C 602/2020-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy ve výši 6.271,99 Kč s příslušenstvím. [ulice] [právnická osoba] [IČO] (banka), jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne 11.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se [právnická osoba], se sídlem [adresa], [obec], která se tak stala jejím majitelem, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Z návrhu na zahájení řízení, žádosti o úvěr, úvěrové smlouvy a předžalobní výzvy a výpočtu dlužné částky soud zjistil, že dne 24.6.2016 banka se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč Smluvní úroková sazba činila 15 % p.a. Žalovaný byl povinen úvěr hradit v 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.299 Kč a zaplatit tak žalobci 18.186 Kč, což vedle jistiny představuje kapitalizovaný úrok, poplatek za úvěr a inkasní poplatek. Žalovaný však úvěr řádně neuhradil a dluží žalobci na jistině částku 3.646,47 Kč, na úroku 134,40 Kč a na poplatcích 2.4491,12 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 100 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení činí 1.368 Kč.