19 C 612/2020-18 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce požádal o zaplacení uvedené částky 4.876,96 Kč jako dluhu nedoplaceného revolvingového spotřebitelského úvěru poskytnutého žalobcem. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaná, která měla doručení vykázáno, se k jednání nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem (úvěrová smlouva, úvěrové podmínky, splátkový kalendář, podací arch, výzva k plnění včetně zesplatnění dluhu) je zřejmé, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy dne 30.1.2019 [číslo] o revolvingovém spotřebitelském úvěru s úvěrovým rámcem 19.000 Kč. Žalovaná načerpala celkem částku 13.990 Kč a zavázala se úvěr splatit v měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuálně dlužné částky vždy k 20.dni v kalendářním měsíci. Uhradila celkem 13.050 Kč. Úroková sezba činila 26,28% dlužné jistiny. Žalovaná splátky nedodržovala, proto žalobce předžalobní výzvou ze dne 14.5.2020 úvěr zesplatnil k tomuto dni a žalované vyzval k jeho splacení do 14 dnů. Ke dni 28.5.2020 se dluh žalované skládal z nesplacené jistiny 2.546,96 Kč, úroku 204,24 Kč, úroku z prodlení 84,17 Kč, poplatků 0 Kč, nákladů vymáhání 430 Kč a smluvní pokuty 1.900 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395, 2396 o.z. a § 2399 odst. 2 věty druhé o.z. a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. v zákonné výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.. Zčásti byly tyto úroky kapitalizovány a běžné byly přiznány ode dne následujícího po kapitalizaci. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 100 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 1.368 Kč.