19 C 683/2020-20 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 5.443 Kč zahrnující smluvní pokutu s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřel se žalovaným právní předchůdce žalobce [právnická osoba] na základě žádosti žalovaného. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.10.2019 s účinností k 27.11.2019 a žalovaný byl informován dopisem ze dne 7.1.2020. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků. Žalobce se z jednání omluvil a žalovaný, který měl doručeno fikcí, se k němu nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem, a to Rámcové smlouvy ze dne 19.6.2017, úvěrové smlouvy z téhož dne, platební historie, faktury, čerpání úvěru, Standardní informace o spotřebitelském úvěru a předžalobní upomínky. Z těchto důkazů soud zjistil, že žalovaný zažádal na internetových stránkách původního věřitele úvěr ve výši 4.500 Kč žalobce poskytnutím této částky na účet označený žalovaným návrh přijal a dne 19.6.2017 došlo k uzavření smlouvy o úvěru poskytnutím úvěrované částky na účet žalovaného. Splatnost této úvěrované částky je stanovena na 19.7.2017 a žalovaný se zavázal vrátit úvěrovanou částku 5.000 Kč a s úrokem 0% a poplatkem 0 Kč za zpracování úvěru. V den splatnosti žalovaný celkovou částku žalobci neuhradil. Žalovaná částka představuje ke dni 27.11.2019 (účinný přechod pohledávky na žalobce) jistinu úvěru 4.500 Kč, smluvní pokutu za období od 20.7.2017 do 31.8.2019 ve výši 943 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 766,18 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji co do základu vyhověl. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. zčásti kapitalizovaný. Jinak to bylo se žalobním požadavkem na zaplacení smluvní pokuty. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Smluvní pokuta podle článku 12 úvěrové smlouvy za období od 20.7.2017 do 31.8.2019 ve výši 943 Kč postihuje období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, naráz po zesplatnění uhradil tuto smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů, proto v této části byla žaloba zamítnuta. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch ze 82 % a neúspěch z 18% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 64% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 150 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 1.368 Kč a žalobce má nárok na náhradu 64% takto vyčíslených nákladů, což činí 876 Kč, které je povinen žalovaný žalobci nahradit.