19 C 694/2020-33 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhá zaplacení uvedené částky jako dluhu nedoplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého žalovanému právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) [právnická osoba] Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.3.2019 s účinností ke dni 15.3.2019 a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Soud vycházel tedy z důkazů listinných, předložených žalobcem a vedle návrhu na zahájení řízení měl k dispozici leasingovou smlouvu ze dne 6.5.1999, splátkový kalendář, předávací protokol o předmětu leasingu, VOP, ukončení smlouvy, předžalobní výzvu žalovanému k zaplacení dluhu. Z těchto důkazů soud zjistil, že právní předchůdce žalobce za žalovaného pořizovací cenu použitého automobilu ŠKODA Octavia TDi. 66 kW ve výši 504.220 Kč a ten se zavázal úvěr uhradit vč. sjednaných úroků a poplatků v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 13.696 Kč vždy k 11. dni v měsíci. Protože však žalovaný v rozporu se smlouvou uhradil poslední splátku 21.5.1999, k předčasnému ukončení leasingové smlouvy ke dni 10.5.1999. Žalovaný tak dluží žalobci na jistině 21.077,20 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky vznikla v souladu s § 269 odst.2 a § 262 odst.1, odst. 2 zák. č. 513/1990 Sb. (obchodní zákoník) leasingová smlouva zahrnující v sobě znaky úvěrové smlouvy podle § 497 a násl. obch.zák. a nájmu předmětu leasingu. Účastníci totiž mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako smluvní typ. Pokud by však dostatečně neurčili předmět svých závazků, smlouva by uzavřena nebyla. Smlouva o úvěru, která je základem tohoto vztahu se řídí ustanoveními § 497 a násl. obch. zák., přestože žalovaný není podnikatelem ve smyslu obch. zák., (§ 261 odst. 3 písm. c) tohoto předpisu. Podle této smlouvy se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 503 odst. 2 obch. zák. mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou se splatností každé splátky splatné i úroky z této částky. Podle 506 citovaného předpisu je-li dlužník v prodlení s vrácením více než 2 splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Žalobce své povinnosti z této smlouvy splnil, naopak žalovaný své povinnosti, zejm. řádně platit splátky úvěru, neplnil. Žaloba byla tedy podána po právu a soud jí vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán žalobci ve smyslu § 517 odst 2 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 142/1994 Sb. dne následujícího po zesplatnění dluhu (ukončení smlouvy) Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 844 Kč, odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. z částky 51.604,59 Kč za dva úkony po 1.980 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění, neboť předžalobní výzva neosahuje žádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 7.923 Kč