19 C 729/2020-18 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy ve výši 7.991,46 Kč s příslušenstvím. [anonymizováno] [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., se sídlem na [anonymizováno] (banka), jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel uzavřela dne 18.12.2019 smlouvu o postoupení pohledávek se [právnická osoba], se sídlem [adresa], [obec]. Tato společnost pak pohledávku převedla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019, což bylo žalované písemně oznámeno. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaná, která měla doručení vykázáno, se k jednání nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Z návrhu na zahájení řízení, úvěrové smlouvy, obchodních podmínek, historie účtu, dopisem o odstoupení od smlouvy, výpisu z účtu, a předžalobní výzvy a výpočtu dlužné částky soud zjistil, že dne 15.8.2016 banka se žalovanou uzavřely smlouvu o revolvingovém úvěru na základě které poskytl žalobce žalované úvěrový limit 35.000 Kč Smluvní úroková sazba činila 8,5 % p.a. Žalovaná byla povinna úvěr hradit pravidelnou měsíční splátkou ve výši 12,5% čerpané jistiny, anebo 1000 Kč. Žalovaná vyčerpala z jistiny celkem 11.137,75 Kč, kterou uhradila pouze částečně a na jistině dosud žalobci dluží 7.991,46 Kč Náklady vymáhání podle čl. VI.odst.1 písm. a) smlouvy činí za prodlení jakékoli částky 250 Kč a žalobce uplatnil tyto náklady ve výši 662,50 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v základu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl o.z. a dle § 1802 jako smluvní částečně kapitalizovaný k 14.9.2017 ve výši 2.038,16 Kč a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Soud však nemohl žalobci přiznat náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů vymáhání 662,50 Kč, které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch z 92 % a neúspěch z 8% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 84% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 1.368 Kč a žalobce má nárok na náhradu 84 % takto vyčíslených nákladů, což činí 1.150 Kč, které je povinna žalovaná žalobci nahradit.