5 C 113/2020-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal vůči žalované zaplacení neuhrazeného jízdného ve výši [částka] (3x [částka]) Kč a přirážky k jízdnému ve výši [částka] (3x [částka]) s tím, že žalovaná cestovala dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] tj. žalobcem provozovanou veřejnou hromadnou dopravou osob, ale při přepravní kontrole se neprokázala platnými jízdními doklady. Žalovaná si tak porušila povinnosti, které jí vyplývaly z přepravních podmínek. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná dne [datum] využila dopravních služeb žalobce, když cestovala linkou [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázala jízdním dokladem. Byl proto vystaven záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] v němž byla poučena, že je povinna zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému. Žalovaná dne [datum] využila dopravních služeb žalobce, když cestovala linkou [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázala jízdním dokladem. Byl proto vystaven záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] v němž byla poučena, že je povinna zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému. Žalovaná dne [datum] využila dopravních služeb žalobce, když cestovala linkou [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázala jízdním dokladem. Byl proto vystaven záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] v němž byla poučena, že je povinna zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému. Ve smluvních přepravních podmínkách byla stanovena přirážka k jízdnému ve výši [částka]. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne [datum] a [datum], na něž však nereagovala. Soud dospěl po právním posouzení zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazkový právní vztah z přepravní smlouvy (§ 2550 - § 2554 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“)). Žalovaná se osobě pověřené žalobcem provádět přepravní kontrolu neprokázala jízdním dokladem, čímž si porušila povinnost, která jí vyplývala z § 2550 o. z. a přepravního řádu, proto s ní byly sepsány záznamy o provedené přepravní kontrole (§ 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). Výše přirážky k jízdnému byla stanovena v souladu se zákonem (§ 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb.). Poněvadž žalovaná jízdné a přirážku k jízdnému neuhradila, vznikl jí dluh ve výši [částka], soud proto žalobě co do této částky vyhověl. Žalobě bylo vyhověno i co do úroku z prodlení z částky [částka], neboť žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.). Požadovaná výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Den, od něhož je úrok z prodlení přiznán, je den, který následuje po dni, kdy uplynula lhůta pro uhrazení jízdného a přirážky k jízdnému. Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) ve výši [částka], sestávající z uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka] a z 2 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] za sepis předžalobní výzvy a žaloby (§ 1 odst. 1, 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Lhůtu k plnění ponechal soud v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť neshledal důvody ke stanovení lhůty delší. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.