9 C 150/2020-45 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 4 258,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 2 977,63 Kč od 16. 6. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 11. 4. 2018 uzavřela s žalovanou Smlouvu ke službě [služba] [anonymizováno] (dále jen Smlouva), jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky pro zákazníky a ceník. Smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku. Žalovaná zároveň využila služby„ [služba] [anonymizováno]“, kterou si žalovaná objednala prostřednictvím [účet] [anonymizováno]. Na základě Smlouvy byla žalované zřízena služby [anonymizována tři slova], přičemž dle čl. 1 Smlouvy činil limit odložených plateb až 30 000 Kč. Žalovaná využila služeb v celkové výši 2 977,63 Kč a zavázala se uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po 14 denní lhůtě ponechá. Dle obchodních podmínek vzala žalovaná na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti bude jí vyúčtován poplatek za toto prodloužení ve výši 5,00 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě minimálně 10% z celkové jistiny a ve výši 10,00Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě méně, než 10% z celkové jistiny. Žalobkyni tak vznikla celkem pohledávka i s poplatky ve výši 4 258,98 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě odeslané dne 27. 8. 2020. Ve věci byl dne 9. 12. 2020 vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor, ve kterém pouze uvedla, že má děti, které musí živit a požádala o splátkový kalendář 1000 Kč měsíčně, neboť nemá finanční prostředky na jednorázovou úhradu. Soud vyhodnotil tento úkon jako uznání dluhu ze strany žalované. Žalobkyně s povolením splátek nesouhlasila s tím, že žalovaná svoji situaci nijak nedoložila. Soud podle § 153a odst.3,4 o.s.ř. rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání. Vzhledem k tomu, že měla žalobkyně ve věci plný úspěch, přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále náklady právního zastoupení podle § 14b) vyhl.č. 177/1996 Sb., a to odměnu za zastupování za tři úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastupování, sepis a odeslání předžalobní výzvy k úhradě, sepis žaloby), dále 3x paušální náhradu hotových výdajů po 100 Kč. Z odměny a paušálních náhrad náleží zástupkyni žalobkyně podle § 137 odst.3 o.s.ř. 21% DPH, tedy 189 Kč Celkem přiznané náklady činí 1 489 Kč. Podle § 160 odst.1 věta druhá o.s.ř. může soud určit lhůtu splatnosti delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. K výzvě soudu žalovaná doložila vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech s potvrzením zaměstnavatele, rodné listy dětí, smlouvu o nájmu bytu, rozhodnutí Úřadu práce ČR z 14. 12. 2020 a usnesením Krajského soudu v Prešově z 26. 6. 2018. Z těchto listin soud zjistil, že žalovaná má celkem 6 nezletilých dětí, z toho čtyři žijí na [země] s jejich otcem a žalovaná má vyměřeno výživné na každé dítě [částka] měsíčně. Ve společné domácnosti žije s přítelem, který je nezaměstnaný a pobírá pouze podporu, a dále se dvěma dalšími nezletilými dětmi. Všichni bydlí v najatém bytě o velikosti [velikost], výše nájmu činí [částka] měsíčně. Žalovaná je zaměstnána a její průměrný čistý měsíční výdělek činí [částka]. Na základě shora uvedených skutečností soud vyhověl žádosti žalované a povolil jí dluh včetně nákladů řízení splácet po splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek ve smyslu § 1931 občan. zákoníku (Nesplní-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky). Soud zohlednil osobní, finanční a majetkové poměry žalované a přihlédl i k tomu, že povolení splátek při nízké výši dluhu žádným způsobem neohrozí podnikatelské aktivity žalobkyně.