109 C 18/2021-111 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou dne 27. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 35 741,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 741,86 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Žalobkyně je však subjektem odlišným a odděleným od obchodníka s plynem (§ 59a odst.1 z.č. 458/2000 Sb., dále jen energetický zákon). Plyn dodávaný obchodníkem s plynem odběrateli na základě řádně uzavřené smlouvy a sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem. Dochází-li k odběru plynu v odběrném místě prostřednictvím měřícího zařízení (dále jen plynoměr), které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto plynoměru nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v plynoměru provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, nebo prostřednictvím plynoměru, které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka, a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do plynoměru, představuje takový odběr neoprávněný odběr podle § 74 odst. 1 písm.e) bod 1. a 3. energetického zákona a dle § 74 odst. 4 pésm.c) energetického zákona neoprávněnou distribuci plynu, kterou vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tedy žalobkyni. Jedná se o odběr, který nebyl obchodníkem s plynem vyúčtován. Žalobkyně dne 3. 3. 2020 při kontrole plynoměru prováděného prostřednictvím společnosti [právnická osoba] za účasti žalovaného v odběrném místě č. 9302294052 na chodbě ve 2. patře vedle bytu č. 2 v bytovém domě na adrese [adresa žalovaného], jehož uživatelem je žalovaný, pojala podezření, že odběr plynu je měřen plynoměrem v. č. 1170831, na kterém došlo k neoprávněnému zásahu, když na krytu štítku plynoměru se nacházely vrypy. Plynoměr byl označen poté bezpečnostní přelepkou, téhož den byl demontován a odběrné místo bylo osazeno novým plynoměrem v. č. 12150046. Následně nechala žalobkyně posoudit demontovaný plynoměr soudním znalcem z oboru kriminalistika, specializace mechanoskopie, který v posudku z 9. 3. 2020 konstatoval, že sice není prokázáno násilné porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na plynoměru, ale je prokázán neoprávněný zásah do plynoměru (okénko krytu číselníku bylo z krytu násilně odstraněno) a že je prokázáno, že v měřícím zařízení byly provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily. Tím podle žalobkyně došlo ze strany žalovaného k neoprávněnému odběru plynu za období od 9. 4. 2019 do 2. 3. 2020, který žalobkyni způsobil škodu ve výši 35 741,86 Kč Počátek neoprávněného odběru byl stanoven dle § 9 vyhl. č. 108/ 2011 Sb o měření plynu a stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru plynu jako den následující po poslední kontrole odběrného místa, která proběhla dne 8. 4. 2019. Vzhledem k tomu, že se nelze při stanovení výše škody řídit stavem zjištěným na plynoměru, postupovala žalobkyně při určení výše škody v souladu s § 9 odst. 3 vyhl.č. 108/2011 Sb. tak, že se množství neoprávněně odebraného plynu v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze 2 k této vyhlášce. Žalovaný umožnil žalobkyni přístup do odběrného místa, bytu, za účelem zjištěných instalovaných plynových spotřebičů. Jedná se o 1x kotel kombinovaný do 25kW a 1x kombinovaný sporák s příkonem 10kW. Celkové množství neoprávněn odebraného plynu tak bylo stanoveno na 31 296,16 kWh. Od této výše bylo odečteno množství plynu ve výši 11 081,22 kWh, které bylo zjištěno odečtem plynoměru dne 3. 3. 2020, a které je předmětem vyúčtování obchodníka s plynem. Celkem tedy podle žalobkyně došlo k neoprávněnému odběru plynu ve výši 20 214,94 kWh, což žalobkyně vyčíslila žalovanému v souladu s ceníkem žalobkyně fakturou č. 231501248455 ze dne 25. 6. 2020 celkovou částkou 35 741,86 Kč se splatností 9. 7. 2020. Součástí faktury jsou i náklady za znalecký posudek ve výši 6 082 Kč, když tuto částku žalobkyně znalci zaplatila na základě faktury č. 2020 ze dne 23. 3. 2020. 2. Ve věci byl dne 9. 8. 2021 vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor. S žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí v plném rozsahu. Tvrdil, že po vystavení faktury č. 231501248455 dne 25. 6. 2020 byla mezi účastníky vedena písemná komunikace za účelem zjištění důvodnosti i výše dluhu. V dopise z 21. 9. 2020 žalobkyně uvedla, že podle kontrolního propočtu byla výše škody stanovena částkou 20 180,25 Kč, a to na základě posouzení odběrného místa, snížením původní výše fakturované spotřeby, žalovaný však odmítl zaplatit i tuto částku, neboť se žádného neoprávněného odběru plynu nedopustil a své závazky vůči obchodníkovi s plynem platí řádně a včas. Odkázal na obsah znaleckého posudku, ze kterého plyne, že plastový kryt strojku s číselníkem na plynoměru č. 1170831 byl naříznut, okénko číselníku bylo z krytu násilně odstraněno a zase vráceno do původní polohy, a to bez poškození. O tom svědčí vrypy na krytu číselníku i na samotném číselníku, který byl ale znalcem shledán jako funkční a bez závad. Proti demontáži je plynoměr zajištěný neporušenou úřední značkou. Podle žalovaného mezi účastníky nebylo nikdy sporu o tom, že by snad vrypy na plynoměru, instalovaném na místě v roce 2013, měl způsobit žalovaný, což by již jen s ohledem na jeho věk (v roce 2020 86 let) byla absurdní úvaha. Plynoměr je navíc umístěn v bytovém domě na společné chodbě, tedy s přístupem i pro jiné osoby. Podle názoru žalovaného by se případný neoprávněný odběr plynu musel projevit na celkové výrazně nižší oficiální spotřebě plynu žalovaným v žalovaném období, tedy od 9. 4. 2019 do 2. 3. 2020, k čemuž nedošlo. Od roku 2016 naměřená a žalovaným zaplacená spotřeba plynu kontinuálně stoupala, když za období 8. 4. 2016 až 5. 4. 2017 činila 1 004 m3, za období 6. 4. 2017 až 13. 4. 2018 činila 1 088 m3, za období od 14. 4. 2018 až 8. 4. 2019 činila 1 097 m3 a za rozhodné žalované období činila 1 209 m3. Všechny hodnoty přitom byly naměřeny předmětným plynoměrem č. 1170831, který byl znalcem označen jako plně funkčním. Naměřená spotřeba odpovídá zcela realitě a k žádném neoprávněnému odběru plynu a ke škodě žalobkyně v rozhodném období nedošlo. Co se týče požadované náhrady nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu a znalecký posudek, žalovaný v souvislosti s tím, že se žádného neoprávněného odběru plynu, ani zásahu do plynoměru nedopustil, odmítl tento požadavek žalobkyně také jako nedůvodný, navíc namítl, že náklady, tak, jak byly vyčísleny, nejsou prokazatelné a nezbytně nutné. 3. Žalobkyně dne 16. 11. 2021 doplnila svá skutková tvrzení podrobným rozpisem výpočtu dlužné částky a jejím podrobným vyčíslením: Poplatek za činnost operátora trhu 44,65 Kč Stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu 2 143,96 Kč Distribuované množství plynu 3 589,24 Kč Odebraný zemní plyn 10 728,88 Kč Další náklady související se zjištěním neoprávněného odběru plynu 6 950,00 Kč Náklady za znalecký posudek 6 082,00 Kč Celkem 29 538,73 Kč + daň z přidané hodnoty 21% 6 203,13 Kč = 35 741,86 Kč 4. Před soudem zástupci stran setrvali na svých stanoviskách. 5. Zástupce žalobkyně doplnil, že dne 24. 2. 2020 došlo ze strany osoby odečítající spotřebu plynu k podezření na poškození plynoměru, toto bylo nahlášeno žalobkyni, která najala firmu specializovanou NTL Forensics, která 3. 3. 2020 řádně plynoměr prozkoumala, pořizovala při jeho demontáži videozáznam, aby byl přesně zřetelné, jak se situace vyvíjela. Byl zjištěn zásah do plynoměru, resp. do číselníku prostřednictvím znaleckého posudku, ze kterého vyplývá, že došlo k přetočení číselníku a tím k neoprávněnému odběru plynu. Žalobkyně netvrdila, že přetočení číselníku učinil sám žalovaný, ale je zde objektivní odpovědnost a je povinen neoprávněný odběr uhradit, neboť k manipulaci prokazatelně došlo. Co se týče spotřeb plynu v kWh je zřejmé, že spotřeba plynu měla u žalovaného velké výkyvy, např. mezi roky 2014 – 2017, i když v současné době v posledním období od 9. 4. 2019 do 1. 4. 2020 byla naměřena spotřeba nejvyšší. Částka naměřená za toto období 12 868 kWh byla vyúčtována obchodníkem s plynem a k tomu naúčtovala žalovanému žalobkyně neoprávněný odběr plynu ještě ve výši 20 214,94 kWh. 6. Zástupce žalovaného doplnil, že již 24. 2. 2020 došlo nikoli obyčejným odečtovým pracovníkem, ale zaměstnancem firmy NTL Forensics k podezření o zásahu do plynoměru, neboť takto je to formulováno v dopise žalobkyně z 6. 8. 2020. V té době byl již plynoměr oblepen páskou, která nebyla následně poničena a teprve 3. 3. 2020 došlo k demontáži, to znamená, že minimálně od 24. 2. 2020 již nemohlo docházet k neoprávněnému odběru plynu. Navíc plynoměr měřil správně, nebyl poškozen, což vyplývá ze znaleckého posudku, pouze byl přetočen číselník