111 C 25/2021-44 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 4 962 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 1.2021 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že jako podnikatel provozující a spravující síť elektronických komunikací provedla na základě objednávku učiněné žalovanou prostřednictvím [jméno] [příjmení] dne 22. 10. 2020, překládku přívodního kabelu na adrese [adresa žalované], kdy realizace byla ukončena 3. 12. 2020. Následně vystavila žalobkyně dne 9. 12. 2020 fakturu na částku 4 962 Kč splatnou 14. 1. 2022, kterou žalovaná přes četné urgence neuhradila. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Na základě zhodnocení provedených důkazů dospěl soud po skutkové stránce k závěru, že žalovaná dne 22. 10. 2020 objednala u žalobkyně provedení překládky kabelu, přičemž za žalovanou jednala [jméno] [příjmení], na základě plné moci žalované ze dne 4. 10. 2019. Žalovaná oznámila realizaci překládky dne 3. 12. 2020 a cenu ve výši 4 962 Kč vyúčtovala fakturou splatnou 14. 1. 2021. Předžalobní výzva k plnění byla odeslána na adresu žalované dne 13. 10. 2021. Právní poměr mezi účastníky se řídí speciální právní úpravou zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Podle jeho § 104 odst. 17 stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení. Stavebník stavby dopravní infrastruktury je na základě předchozí písemné dohody s vlastníkem sítě elektronických komunikací oprávněn zajistit investorskou přípravu nebo provedení překládky sítě elektronických komunikací vlastním zhotovitelem s odpovídající kvalifikací. Aplikací citované právní úpravy na zjištěný skutkový stav dospěl soud k závěru, že žalobkyni svědčí proti žalované právo na úhradu nákladů překládky kabelu, kdy tyto překládka byla vyvolána činností žalované a provedena k její výslovné objednávce. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 962 Kč tak je po právu. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení s úhradou peněžitého závazku, podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok byl žalobkyní v žalobě vyčíslen v souladu s uvedeným ustanovením. Z uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Vzhledem k uvedenému soud přiznal žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto byly vyčísleny celkovou částkou 9 888 Kč sestávající ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč odměny advokáta podle ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) v celkové výši 4 000 Kč za tyto úkony právní služby (při výši mimosmluvní odměny 1 000 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) účast při jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 4 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 1 200 Kč, cestovní náklady advokáta ve výši 1 545,50 Kč (cesta na trase [obec] [anonymizována tři slova] a zpět, tedy celkem 216 km při průměrné spotřebě vozidla 6,8 litru / 100 km a při ceně motorové nafty 36,10 Kč / litr určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb., základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,70 Kč / km) a náhrady času promeškaného cestou dle 14 odst. 1 písm. a), odst. 3) advokátního tarifu ve výši 600 Kč při celkové době jízdy 6 půlhodin. DPH (21%) z odměny advokáta, paušálních náhrad, cestovních nákladů a náhrady promeškaného času činí 1 542,50 Kč. Pokud žalobkyně dále požadoval náhradu nákladů řízení spojenou doplněním důkazních návrhů a účastí při odročeném ústním jednání dne 6. 4. 2022, neshledal soud tyto náklady za účelně vynaložené k obraně práv žalobkyně. Soud zdůrazňuje, že odročení jednání si vyžádal zástupce žalobkyně poté, co byl soudem vyzván k prokázání svého tvrzení, že si žalovaná objednala předmětné služby. Žalobkyně, ač sama v žalobě uvedla, že za žalovanou jednala zástupkyně, nepřiložila k žalobě důkaz k prokázání tohoto tvrzení, nebyla schopna jej předložit ani při ústním jednání k výzvě soudu a až v dodatečné lhůtě, jejíž poskytnutí si vyžádalo odročení jednání, předložila soudu k důkazu příslušnou plnou moc. Žalobkyni objektivně nic nebránilo, aby veškeré důkazy předložila soudu již při podání žaloby nebo nejpozději při prvním jednání ve věci a pokud tak neučinila, nelze takto vzniklé dodatečné náklady řízení přenášet na stranu žalovanou. Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o. s. ř.