13 C 117/2021-28 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení částky 1 012 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 26. 5. 2016 do zaplacení a částky 1 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 8. 11. 2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný nastoupil dne 25. 5. 2016 do vlaku právní předchůdkyně, [právnická osoba], [číslo] kdy se na trati [obec] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [obec] nebyl schopen prokázat platným cestovním dokladem, čímž porušil Smluvní přepravní podmínky [anonymizováno 8 slov]). Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě jízdného ve výši 12 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč a dále, že nastoupil dne 7. 11. 2015 do vlaku právní předchůdkyně, [právnická osoba], [číslo] kdy se na trati [obec] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] nebyl schopen prokázat platným cestovním dokladem, čímž porušil Smluvní přepravní podmínky [anonymizováno 8 slov]). Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě jízdného ve výši 40 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. 2. Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobce dána jeho aktivní legitimace ve věci, a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených listinných důkazů. Těmito bylo prokázáno, že dne 15. 12. 2015 uzavřela společnost [právnická osoba] Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek [číslo] se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], v níž mimo jiné v odst. 4.4. bylo smluveno, že na základě vystavené plné moci oznámí postoupení pohledávek dlužníkům postupník; následně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 23. 11. 2016 Smlouvu o postoupení pohledávek se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [číslo]. Součástí této smlouvy byl seznam postoupených pohledávek, zahrnující rovněž pohledávku za žalovaným. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] následně postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 12. 2016 pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dne 15. 3. 2018 udělila žalobkyně generální plnou moc své právní zástupkyni k veškerým procesním úkonům. Jiná plná moc soudu předložena nebyla. Předžalobní výzva s oznámením o postoupení pohledávky vyhotovená právní zástupkyní žalobkyně je datována již dnem 20. 3. 2017. Kniha odeslané pošty je toliko neverifikovaným a nedatovaným seznamem osob. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. (o. z.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 4. V projednávané věci soud nemohl dospět na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, že by k řádné notifikaci učiněné postupitelem (případně v zastoupení postupníkem) vůči žalovanému v daném případě došlo. Žalobkyně sice doložila, že její právní zástupkyně vyhotovila pro žalovaného oznámení o několikerém postoupení nárokované pohledávky, nikterak však předloženými důkazy již neprokázala, že by k tomu byla v této době kterýmkoliv z postupitelů či případně postupníků oprávněna. Současně nebylo nijak doloženo, že by předžalobní výzvu s oznámením postoupení pohledávky právní zástupkyně žalobkyně žalovanému také skutečně doručila či alespoň odeslala. Oznámení postoupení pohledávky postupiteli žalovanému proto soud za prokázáno mít nemůže. 5. Postoupení pohledávky (cesse) představuje změnu v osobě věřitele. Změna v osobě věřitele nastane uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky. Ve vztahu k dlužníkovi se však stane postoupení pohledávky účinným až oznámením o tom, kterému subjektu má svůj dosud neuhrazený dluh plnit, tzv. notifikací (srovnej též četnou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, použitelnou i po 1. 1. 2014 viz např. níže). Dlužník je povinen plnění, k němuž je zavázán, plnit věřiteli, na obsahu tohoto závazku samotný fakt postoupení pohledávky ničeho nemění. Dokonce i po postoupení pohledávky má postupitel povinnost nabízené plnění od dlužníka přijmout, pokud dosud dlužníka o postoupení pohledávky neinformoval, jinak by se ocitl v prodlení. Před tímto vyrozuměním tak nemůže postupník ani úspěšně vymáhat proti dlužníkovi plnění z postoupené pohledávky. Proto také, dokud není postoupení pohledávky dlužníkovi oznámeno postupitelem nebo prokázáno postupníkem, může dlužník započíst svou pohledávku vůči dosavadnímu věřiteli. Aby dlužníkovi vznikla povinnost plnit jiné osobě než dosavadnímu věřiteli, musí být splněny předpoklady stanovené právě shora citovaným ustanovením. Vyrozumí-li dlužníka o postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se prokázání smlouvy o postoupení pohledávky domáhat, není ani nutno v řízení uzavření smlouvy o postoupení pohledávky prokazovat a je nerozhodné, zda taková smlouva vůbec existuje (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 201/2004 ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 23 Cdo 5458/2015 ze dne 30. 8. 2016 či sp. zn. 29 Cdo 1801/2013 ze dne 8. 12. 2015). Dokonce podle ustálené judikatury (např. rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4148/2014 ze dne 30. 3. 2015, rozsudku sp. zn. 23 Cdo 333/2012 ze dne 30. 5. 2012, rozsudku sp. zn. 32 Cdo 4511/2009 ze dne 15. února 2011, a v teorii též Občanský zákoník. Velký akademický komentář. Linde Praha, a. s., 2008, díl II., s. 1502) není vůbec podstatné, zda ve skutečnosti k cessi platně došlo, nebo jestli k ní nedošlo vůbec. Nejvyšší soud vyslovil v těchto rozhodnutích rovněž závěr, že není-li podle hmotného práva pro určení osoby, která je v důsledku postoupení pohledávky a následné notifikace věřitele dlužníkovi oprávněna přijmout plnění s účinky pro splnění dluhu rozhodné, zda smlouva o postoupení byla platná a zda byla opravdu uzavřena, pak tato okolnost nemůže být významná ani v soudním řízení. Kdyby tomu tak nebylo, byl by dlužník v trvalé nejistotě, zda plnil tomu, komu měl. Tato úprava je stanovena právě na ochranu dlužníka. 6. Žalovaný byl v soudním řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. 7. Soud se tak dále zabýval otázkou, zda [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a následně žalobkyně coby postupníci žalovanému postoupení pohledávky prokázali. Žádná taková skutečnost z provedených důkazů nevyplývá a dle názoru soudu nelze mít v projednávané věci ani za to, že žalobkyně prokázala žalovanému postoupení pohledávky prostřednictvím žaloby doručené žalovanému soudem, obsahující žalobní tvrzení žalobkyně (postupníka) o postoupení pohledávky, a to z prostého důvodu, že žalované straně soud zasílá právě toliko žalobu postupníka a nikoliv jakoukoliv listinu, kterou by žalující strana mohla postoupení pohledávky žalované také prokázat. Jestliže by žalobkyně soudu k důkazu předložila upomínku o úhradu nárokované částky, obsahující informace o postoupení pohledávky s doložením, že přílohou dopisu byly i smlouvy o postoupení pohledávek, případně další potřebné dokumenty, a to spolu s řádným průkazem o odeslání, považoval by soud podmínku, že žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky prokázala, za splněnou. Žádnou takovou listinu však žalobkyně nepředložila a řádný průkaz o odeslání, natož doručení, rovněž. 8. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě nevyhověl. 9. Ve věci úspěšný účastník má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. V projednávané věci je úspěch zcela na straně žalovaného. Tomu však v souvislosti se soudním řízením žádné náklady nevznikly, proto soud jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal. 10. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.