19 C 175/2021-16 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhá dluhu vzniklého z úvěrové smlouvy, kterou uzavřel žalobce se žalovaným na základě žádosti žalovaného. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce byl z něho omluven a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Soud vycházel tedy z důkazů listinných, předložených žalobcem a vedle návrhu na zahájení řízení měl k dispozici úvěrovou smlouvu ze dne 18.12.2008, sazebník, výpis z úvěrového účtu, sdělení o ukončení smlouvy, poštovní arch, sdělení o ukončení smlouvy a 3x upomínky žalovanému k zaplacení dluhu a předžalobní výzvu. Z těchto důkazů zjistil, že v rámci úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 30 000 Kč formou úvěrového rámce a žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách ve výši dle sazebníku žalobce vždy k 15.dni v měsíci. Protože však žalovaný v rozporu se smlouvou o úvěru splátky nehradil řádně a dlužil více než 3 měsíční splátky, sdělil žalobce žalovanému dopisem ze dne 28.6.2020, že došlo k ukončení smlouvy a k zesplatnění úvěru ke dni 16.6.2020. Žalovanému byly zaslány 3 upomínky, v nichž byl žalovaný marně vyzván k okamžitému zaplacení dluhu. Žalovaná částka se skládá z dlužných splátek ve výši 6 589,73 Kč, úrokem z prodlení 131,92 Kč, nesplacenou částí jistiny 24 498,64 Kč, smluvní pokuty 594 Kč za prodlení s jednotlivými splátkami, poplatku 300 Kč + 200 Kč za upomínky a sdělení o zesplatnění. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla co do základu nároku podána po právu a soud ji v rozsahu dlužné jistiny, smluvní pokuty za prodlení jednotlivých splátek, a kapitalizovaného úroku z prodlení vyhověl. Úrok z prodlení z jistiny a dlužných splátek ve výši 31 088,37 Kč byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Smluvní pokuta podle obchodních podmínek 594 Kč za prodlení s placením splatných splátek byla přiznána žalobci v souladu s ustanovením § 2048 o.z. Soud však nemohl přiznat žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů, které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením a vymáháním dluhu 500 Kč (300 Kč + 200 Kč), neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch z 98 %, tedy téměř plný úspěch, proto mu soud dle § 142, odst. 3 o.s.ř. přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 1 293 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 500 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 250 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 3 169 Kč.