19 C 238/2022-19 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhá dluhu vzniklého z úvěrové smlouvy, kterou uzavřel žalobce se žalovanou prostřednictvím mandatáře – prodejce [právnická osoba] Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce byl z něho omluven a žalovaná, která měla doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Soud vycházel tedy z důkazů listinných, předložených žalobcem a vedle návrhu na zahájení řízení měl k dispozici úvěrovou smlouvu ze dne 15.10.2018, mandátní smlouvy, přehled plateb žalované a upomínky žalované k zaplacení dluhu ze dne 30.5.2017 o ukončení smlouvy s výzvou k zaplacení dluhu do 19.6.2016, ze dne 7.3.2018 a ze dne 19.3.2018, obchodní podmínky, sazebník, předpis splátek, přehled plateb, předžalobní upomínky a podací arch. Dluh ve výši 14 406 Kč měl být uhrazen v 48 splátkách po 519 Kč vždy k 15.dni v měsíci. Smluvní úrok činil 30,01% ročně. Žalovaná neuhradila splátky splatné 15.2.2021, 15.3.2021, 15.4.2021, 15.5.2021 a dne 15.6.2021, proto žalobce dluh zesplatnil ke dni 16.5.2021. Dluh ke dni 18.7.2021 činil částku 2595 Kč představující dlužné splátky, částku jistiny 6773,35 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši 55 Kč, upomínkovného 300 Kč, náklady sesplatnění 200 Kč a smluvní pokuty 156 Kč za prodlení s úhradou jednotlivých splátek a smluvní pokuty 1 748,45 Kč tvořená 0,1% denně za prodlení po zesplatnění. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána co do základu po právu a soud ji vyhověl s výjimkou smluvní pokuty po zesplatnění ve výši 1 748,45 Kč. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobce ode dne následujícího po vyčíslení dluhu 18.7.2021 Smluvní pokuta ve výši 156 Kč byla přiznána žalobci v souladu s ustanovením § 2048 o.z. Na druhé straně soud nemohl žalobci přiznat smluvní pokutu 1 748,45 Kč podle tohoto ustanovení za období po zesplatnění, neboť je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů, proto v této části byla žaloba zamítnuta. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch ze 85 % a neúspěch z 15% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 70% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 150 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 2.071 Kč a žalobce má nárok na náhradu 70% takto vyčíslených nákladů, což činí 1 450 Kč, které je povinna žalovaná žalobci nahradit.