19 C 32/2022-18 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 7 893,17 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh z úvěrové smlouvy ze dne 3.2.2021 dle § 2395 – 2400 o.z., kterou uzavřel právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] se žalovanou. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.10.2021, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaná, která měla doručení vykázáno, se k jednání nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Z návrhu na zahájení řízení, z úvěrové smlouvy (žádost o úvěr + akceptace žádosti), VOP, historie účtu, rámcové smlouvy, odstoupení od úvěrové smlouvy, Produktových podmínek a předžalobní výzvy soud zjistil, že banka uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu dne 3.2.2021 a žalovaná získala úvěr ve výši 7 457 Kč. Byla povinna úvěr hradit v 24 měsíčních splátkách po 405 Kč s úrokem 26,86% ročně. Žalovaná své smluvní povinnosti neplnila a banka rozhodnutím k 30.9.2021 dluh zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžitému splacení. Pohledávka ke dni kapitalizace 30.9.2021 představuje vyčerpanou jistinu 7 893,17 Kč, dlužný úrok 752,32 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle § 2395 o.z. a § 2399 odst. 2 věty druhé o.z. zčásti kapitalizovaný a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po kapitalizaci dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení činí 1 368 Kč.