19 C 34/2022-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 14 786,76 Kč s přísl., která představuje dluh z úvěrové smlouvy, kterou uzavřel se žalovanou právní předchůdce žalobce [právnická osoba] na základě žádosti žalovaného. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 5.8.2021. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaná, která měla doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem zejména žádosti žalované o úvěr, úvěrové smlouvy, standardních informací o úvěru, dokumentace k mimosoudnímu vymáhání, pokus o smír, předžalobní výzvy a podacího archu je zřejmé, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy dne 29.5.2019. Podle této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 13 000 Kč, kterou žalovaná převzala při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit za to žalobci resp. jeho právnímu předchůdci částku 24 164 Kč, tj. vedle půjčené jistiny, úrok ve výši 1 252 Kč, poplatek za sjednání úvěru 6 370 Kč, administrativní poplatek 1 202 Kč a odměnu za inkaso splátek v hotovosti 2 340 Kč. Její povinností bylo splatit úvěr v 14 měsíčních splátkách po 1 726 Kč, celý úvěr byl splatný 29.7.2020. Žalovaná však řádně splátky nesplácela a uhradila pouze 2 splátky tj. 3 530 Kč, od té doby neuhradila ničeho. Smluvní pokuta činila 0,1% denně z dlužné částky. Ke dni postoupení celkový dluh činil 32 942,38 Kč, avšak žalobce požaduje pouze nesplacené části jistiny 11 236,14 Kč, kapitalizovaného úroku (zahrnuje nesplacený smluvní úrok 930,64 Kč, poplatek za úvěr 5 438,17 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 1 031,35 Kč, inkasního poplatku 1 997,70 Kč a smluvního úroku po konečné splatnosti 1 459,16 Kč). Dále žalobce požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 802,54 Kč a smluvní pokutu 3 550,62 Kč (po splatnosti od 30.7.2020 do 10.6.2021). Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v základu nároku vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Soud nemohl žalobci přiznat smluvní pokutu za dobu po splatnosti od 30.7.2020 do 10.6.2021, neboť tato smluvní pokuta zahrnuje období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů, proto v této části byla žaloba zamítnuta. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch ze 79 % a neúspěch z 21% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 58% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 150 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 2 071 Kč a žalobce má nárok na náhradu 58% takto vyčíslených nákladů, což činí 1 202 Kč, které je povinna žalovaná žalobci nahradit.