19 C 36/2022-18 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce návrhem podaným u zdejšího soudu se domáhal zaplacení 2 585,39 Kč s příslušenstvím, když tato částka představuje nesplacený dluh ze smlouvy kontokorentním úvěru s příslušenstvím. Smlouvu o úvěru se žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (banka). Pohledávka byla postoupena žalobce smlouvou ze dne 1.4.2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12.1.2021. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem Rámcové smlouvy ze dne 15.3.2017, smlouvy o kontokorentu (resp. akceptace návrhu) ze dne 15.4.2018, Všeobecných smluvních obchodních podmínek původního věřitele, výpisem z účtu žalovaného, výzev k zaplacení dluhu, rozhodnutí o zesplatnění, smlouvy o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy. Z těchto důkazů soud zjistil, že žalovanému byla právním předchůdcem žalobce poskytnut kontokorentní úvěr do výše 7 000 Kč a ten se zavázal dluh zaplatit věřiteli na požádání. Smluvní úroková sazba činila 19,9% ročně. Žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, vzniklý debet neuhradil, proto banka dluh ke dni 12.7.2019 zesplatnila, což oznámila žalovanému dopisem ze dne 15.7.2019. K tomuto dni činil dluh na jistině 2 585,39 Kč Vedle toho žalobce neuplatňuje další nároky až na běžný úrok z prodlení. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po účinném zesplatnění dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 1 368 Kč.