19 C 41/2022-20 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 32 705,14 Kč s příslušenstvím po žalovaném, která představuje dluh z úvěrové smlouvy. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 5.6.2021 mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno], která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.4.2021, uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] společností [právnická osoba] Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků. Žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Z návrhu na zahájení řízení, z návrhu na uzavření úvěrové smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] ze dne 9.4.2020, obchodních podmínek s ceníkem, historie účtu, ceníku produktů a služeb, rozhodnutí o zesplatnění dluhu a přežalobní výzvy soud zjistil, že [právnická osoba] (banka) uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které žalovaný v rámci povoleného úvěrového limitu 32 000 Kč tento limit vyčerpal a byl povinna úvěr hradit ve 12 měsíčních splátkách ve výši dle Splátkového kalendáře ve splátkách od 2 666,67 Kč do 3 892,82 Kč měsíčně. Smluvní úrok činil 23,99% ročně. Žalovaný své povinnosti neplnil, limit téměř vyčerpal, proto banka dluh zesplatnila dne 18.1.2021, o čemž žalovaného dopisem z téhož dne informovala. Pohledávka představuje celkem částku 32 705,14 Kč a skládá se z vyčerpaného limitu 31 705,14 Kč, kapitalizovaného úroku 1 409,18Kč a poplatků 1 000 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl. o.z. a dle § 1802 jako smluvní zčásti již kapitalizovaný a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 1 309 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 500 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění zcela bez právního a skutkového rozboru ve výši 250 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje žádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 3 185 Kč.