19 C 446/2021-21 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhá dluhu vzniklého z úvěrové smlouvy, kterou uzavřel žalobce se žalovanou prostřednictvím mandatáře – prodejce [právnická osoba] k zaplacení elektronického zboží. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaná, která měla doručení vykázán, se k jednání nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Soud vycházel tedy z důkazů listinných, předložených žalobcem a vedle návrhu na zahájení řízení měl k dispozici úvěrovou smlouvu ze dne 25.3.2019, předsmluvní informace, potvrzení o úvěru, přehled plateb žalované a upomínky žalované k zaplacení dluhu, 2x sms upomínky, výzva k úhradě z 29.9.2020 se zesplatněním, předžalobní výzva k zaplacení dluhu z 25.3.2021, mandátní smlouva, úvěrové podmínky a sazebník. Žalované byla poskytnuta částka 13 198 Kč a měla uhradit celkem 22 800 Kč v 48 splátkách po 475 Kč vždy k 15.dni v měsíci. Smluvní úrok činil 30,39% ročně. Žalovaná neuhradila 11. splátku splatnou 15.2.2020, proto žalobce dluh zesplatnil ke dni 29.9.2020. Dluh k tomuto dni činil částku 3 352 Kč představující dlužné splátky, částku jistiny 9 900,64 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení v zákonné výši 85 Kč, upomínkovné 300 Kč, oznámení o splatnosti 200 Kč, poplatků 450 Kč, smluvní pokuta 99 Kč za prodlení s jednotlivými splátkami do zesplatnění a smluvní pokuta za dobu od zesplatnění 20.10.2020 do podání žaloby 2 875,82 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána co základu nároku po právu a soud ji v tomto rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobce zčásti kapitalizovaný a běžný ode dne následujícího po zesplatnění dluhu. Žalobní návrh na zaplacení úroku z prodlení 10% ročně z částky 1 927 Kč od 20.10.2020 do zaplacení byl zamítnut, neboť není zřejmé, co představuje částka 1 927 Kč. Smluvní pokuta 99 Kč za prodlení s hrazením splátek do zesplatnění byla přiznána žalobci v souladu s ustanovením § 2048 o.z. Na druhé straně soud nemohl žalobci přiznat smluvní pokutu za období po zesplatnění 2 875,82 Kč, neboť je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů, proto v této části byla žaloba zamítnuta. Dále soud nepřiznal žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů, které žalobci vznikly v souvislosti s prodlením a vymáháním dluhu 500 Kč (300 Kč + 200 Kč), neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu a i v tomto rozsahu byla žaloba zamítnuta. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch ze 80% a neúspěch z 20% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 60% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 150 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 2 071 Kč a žalobce má nárok na náhradu 60% takto vyčíslených nákladů, což činí 1 243 Kč, které je povinna žalovaná žalobci nahradit.