19 C 45/2022-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 39 982,03 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh z úvěrové smlouvy ze dne 18.9.2019 dle § 2395 – 2400 o.z., kterou uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovaným. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.6.2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Jednání proběhlo v nepřítomnosti žalobce, který se z něho omluvil. Žalovaný námitky proti nároku neměl, příčinu dluhu viděl ve ztrátě zaměstnání, v současné době pracuje a uzavře se žalobcem dohodu o splátkách. Z návrhu na zahájení řízení, z úvěrové smlouvy ze dne 18.9.2019, historie účtu, poslední výzvy k řešení úvěru, předžalobní výzvy, podacího archu a rozhodnutí o zesplatnění dluhu soud zjistil, že banka uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu o překlenovacím úvěru ve výši 40 000 Kč. Byl povinen úvěr hradit v měsíčních splátkách po 324 Kč k 25.dni v měsíci s úrokem 5,25% ročně. Žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, dostal se do prodlení se splátkami za měsíce 3/2020, 8/2020, 9/2020, 10/2020 a 11/2020 a banka rozhodnutím k 31.12.2020 dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžitému splacení. Pohledávka ke dni kapitalizace 7.5.2021 představuje vyčerpanou jistinu 39 763,33 Kč, dlužný úrok 1 653,30 Kč, dlužný úrok z prodlení 811 Kč, poplatky 168 Kč a smluvní pokutu 50,70 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle § 2395 o.z. a § 2399 odst. 2 věty druhé o.z. a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po kapitalizaci dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 1 600 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 500 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 3 476 Kč.