19 C 486/2021-19 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 74 846,02 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh z úvěrové smlouvy ze dne 19.2.2019 dle § 2395 – 2400 o.z., kterou uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] se žalovaným. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 12.5.2021 na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Z návrhu na zahájení řízení, z úvěrové smlouvy ze dne 19.2.2019, historie účtu, předžalobní výzvy, podacího archu a rozhodnutí o zesplatnění dluhu soud zjistil, že banka uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu dne 19.2.2019 a žalovaný získal úvěr ve výši 73 887 Kč. Byl povinen úvěr hradit v 95 měsíčních splátkách k 20.dni v měsíci s úrokem 11,90% ročně. Žalovaný své smluvní povinnosti neplnil a banka rozhodnutím z 3.3.2021 dluh k tomuto dni zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžitému splacení. Pohledávka ke dni kapitalizace 1.5.2021 představuje vyčerpanou jistinu 73 946,02 Kč a poplatky 999,70 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouvy o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle § 2395 o.z. a § 2399 odst. 2 věty druhé o.z. a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po kapitalizaci dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 2 994 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. za dva úkony po 4 100 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 16 486 Kč.