19 C 580/2021-22 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 11 900 Kč s přísl., která představuje dluh z úvěrové smlouvy, kterou uzavřel se žalovaným právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [obec] na základě žádosti žalovaného. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem zejména úvěrové smlouvy, smluvních podmínek, karty zákazníka a předžalobní výzvy je zřejmé, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy dne 12.6.2018. Podle této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy a zavázal se zaplatit za to žalobci resp. jeho právnímu předchůdci vedle jistiny, úrok ve výši 2 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč a odměnu za inkaso splátek v hotovosti 4 000 Kč. Jeho povinností bylo splatit úvěr v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Úrok činil 19,32 % ročně z neuhrazené jistiny. Úvěr měl být zaplacen do 6.8.2019 a následující den je dnem počátku prodlení. Žalovaný však řádně splátky nesplácel a uhradil pouze 6 100 Kč a z toho na jistinu 744,38 Kč, na úrok 2 000 Kč, na poplatek 2 000 Kč, na hotovostní inkaso splátek 1 355,62 Kč. Ke dni 15.1.2021 (postoupení pohledávky na žalobce) zbylá část dluhu činí na jistině 9 255,62 Kč, na dlužných úhradách 2 644,38 Kč, kapitalizovaném úroku 2 622,67 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 1 357,49 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl. o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po účinném postoupení pohledávky na žalobce. Zčásti byly tyto úroky kapitalizovány k 15.1.2021. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje správný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení činí 2 071 Kč.