19 C 593/2021-17 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce návrhem podaným u zdejšího soudu se domáhal zaplacení částky 33 410,95 Kč s příslušenstvím, když tato částka představuje nesplacený dluh z úvěrové smlouvy o poskytnutí úvěru a dlužné poplatky. Smlouvu o úvěru se žalovaným uzavřel právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]) -banka. Pohledávka přešla na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.1.2021, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Z návrhu na zahájení řízení, smlouvy o Bankovních produktech službách ze dne 13.10.2008 a dispozic k této smlouvě ze dne 3.2.2014, VOP, výpisu z běžného účtu žalovaného, výpisu u úvěrového účtu, oznámení o zesplatnění, oznámení o otevření nového účtu ke splacení [anonymizováno], výzvy k zaplacení soud zjistil, že Banka uzavřela se žalovaným Smlouvu o Bankovních produktech a službách. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky Banky, Produktové podmínky kontokorentního úvěru a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a souhlasil, stejně tak jako s obsahem Úrokového lístku a Sazebníku poplatků a což stvrdil svým podpisem Smlouvy a Dispozic. V uvedené smlouvě se Banka zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] a zavázala se provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit Bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v Dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, tzn. minimální měsíční kreditní příjem 50% povoleného limitu a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného Sazebníku. Banka se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 12 000 Kč. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a převedla dne 1.10.2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 31 361,95 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila Banka svého práva a prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 4.2.2020. Žalovaný tak nadále dluží žalobci ke dni 28.1.2021 na jistině částku 31 610,95 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28.1.2021 ve výši 2 546,04 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 31 610,95 Kč od 29.1.2021 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 21. 95 % p.a. z částky 31 610,95 Kč od 29.1.2021 do zaplacení. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 142/1994 Sb. ode dne následujícího po kapitalizaci dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 1 337 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 500 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení činí 3 213 Kč.